Podle senátorů byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí; hovoří se až o 150.000 lidech. Gajdůšková po předání stížnosti řekla, že zastavení trestního řízení znamená, že v něm schází výsledek. Není v něm konstatování toho, že někdo porušil zákon. "A v tom okamžiku vzniká začarovaný kruh, kdy se poškození v podstatě nemohou domoci náhrady škody, protože podle práva nemají vůči komu," zdůraznila místopředsedkyně. 

Ústavní stížnost je podle ní "zoufalou snahou senátorů zachránit, co se dá" a občanům ukázat, že stále žijí v právním státě. Po amnestii mohou podle ní mít poškození, kteří dlouho čekají na úhradu svých škod, pocit ztráty víry ve spravedlnost v zemi. Plný text stížnosti by měl být zveřejněn podle tiskového oddělení ČSSD na webu této strany v úterý. 

"Někteří ústavní činitelé s prezidentem v čele, mají pocit, že mohou cokoliv, ale nemohou. Všichni jsme skládali přísahu na Ústavu ČR, že budeme bránit principy právního státu. To je mantinel, kterým bychom se měli řídit," uvedla dnes senátorka. 

Výsledek nejistý

Podle ní tyto principy porušil prezident Václav Klaus tím, jak formuloval část amnestie. Do potíží se tak dostali například poškození z kauzy H-systém spojené s rozsáhlými podvody. 

Senátoři nemají jisté, že se Ústavní soud bude jejich návrhem věcně zabývat. Jeho předseda Pavel Rychetský v neděli uvedl, že soudci musejí nejprve vyhodnotit, zda amnestii vůbec mohou přezkoumávat a zda zákon umožňuje, aby senátoři formou ústavní stížnosti amnestii napadli. Stížnost bude v úterý přiřazena soudci-zpravodaji, jenž se s ní seznámí. 

"Až pak se rozhodne, zda bude projednána, či nikoli, zda ji projedná tříčlenný senát, nebo plénum soudu," řekl sekretář soudu Tomáš Langášek. Senátoři podali se stížností návrh, aby byla vyřízena přednostně. Pokud jim soud vyhoví a bude ze zákona možné, aby se stížností zabýval, mohlo by být rozhodnuto za několik dní. Projednání ale může trvat i týdny. 

Návrh na zrušení části amnestie podepsali i exministr vnitra František Bublan (za ČSSD), senátor a vyřazený prezidentský kandidát Tomio Okamura, Marta Bayerová (KSČM), zemanovec Vladimír Dryml, protikorupční aktivista Libor Michálek nebo předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. 

"Považujeme prezidentovo rozhodnutí o plošném zrušení trestního stíhání v rozsahu daném amnestií za nehoráznost," zdůvodnil Šilar za sedm z devíti členů klubu, proč se ke stížnosti připojili. Možnost zastavení trestního stíhání považují za sporné a její využití Klausem v rámci amnestie za zcela nepřípustné. "Prezident přece není už z principu ničím neomezený vládce," dodal Šilar v prohlášení zaslaném.