Vedle rodiny a přátel se památce herce poklonily už před obřadem desítky lidí. 

Pohřbu se ve zcela zaplněné smuteční síni zúčastnil i premiér Petr Nečas a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Nečas ve stručném a jediném projevu, který při krátkém obřadu zazněl, zdůraznil mnohavrstevnost Štěpánkovy osobnosti a jeho "kompaktnost". "Chtěl zůstat pánem svého osudu až do posledního okamžiku," uvedl s tím, že neví, zda je v nebi hereckém, novinářském nebo politickém. 

Dorazila i Dagmar Havlová

Přímo u rakve s velkou kyticí bílých růží provedla skupina mužů v bílých rukavicích, členů svobodných zednářů, malý rituál - poklepáním na rakev "propustili svého bratra". Hudebního doprovodu se ujal houslový virtuóz Václav Hudeček. 

Štěpánkovu památku přišla uctít také manželka exprezidenta Václava Havla Dagmar. Samotného smutečního aktu se ale nezúčastnila. 

Prezident Václav Klaus manželce zesnulého herce kondoloval už minulý týden, uvedl, že měl rád Martina Štěpánka nejen jako významného umělce, který v českém divadelním světě zanechal hlubokou stopu, ale také jako člověka, občana a politika. V těchto dnech je Klaus na pracovní návštěvě Spojených států, na pohřeb nicméně přišli členové prezidentovy kanceláře. 

Věnce poslaly i Národní divadlo a Český rozhlas

Štěpánek minulý čtvrtek spáchal sebevraždu. Skonu umělce, který v roce 1981 s rodinou emigroval, hrál v rakouských a německých divadlech a stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, litují i jeho spolupracovníci z rozhlasu a divadelních prken. Na pohřeb přišly například Zlata Adamovská, Yvonne Přenosilová, Viktor Preiss, Václav Postránecký a Jiřina Bohdalová. 

Věnce poslali představitelé obou parlamentních komor, prezident, premiér, současní a minulí ministři, ale i Národní divadlo a Český rozhlas. 

Štěpánek se narodil 11. ledna 1947 v Praze v herecké rodině. V roce 1969 absolvoval Divadelní akademii múzických umění (DAMU), pak byl čtyři roky členem činohry Národního divadla a další tři roky členem pražského Činoherního klubu, odkud dostal z politických důvodů výpověď. Na přelomu 70. a 80. let hrál na jevišti pražského Divadla na Vinohradech. 

V roce 1981 s rodinou emigroval a požádal o politický azyl v Rakousku. Hrál pak v rakouských a německých divadlech a stal se také spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. V roce 1994 přesídlil zpátky do Prahy. Od září 2006 do ledna 2007 byl v první Topolánkově vládě ministrem kultury. Od ledna 2007 byl Topolánkovým externím poradcem.