Přesto v roce dvacátého výročí pádu komunismu přijel papež právě sem a z málo duchovně zaměřeného srdce Evropy Čechy i svět povzbuzoval k víře a naději v dnešní době. Zdůrazňoval také význam svobody. Zájem věřících o dvě veřejné mše byl srovnatelný se dvěma bohoslužbami, které v roce 1997 sloužil jeho předchůdce Jan Pavel II, a podle některých názorů překonal očekávání. Oslovení odborníci papežovu návštěvu hodnotí pozitivně. Benedikt XVI. svými výstupy příjemně překvapil, hovořil progresivněji, než se čekalo, přitom nepoučoval, řekl dnes proděkan katolické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Eliáš. "Jan Pavel II. si uměl otevřít srdce druhých lidí emotivně, kdežto Benedikt XVI. umí srdce otevřít argumenty," uvedl Eliáš, který pociťuje i papežův vyzývající apel na českou církev. "Uvidíme, co to udělá v naší společnosti a v té společnosti, co to udělá s církví. Papež jako kdyby kladl na srdce církvi: vy žijete v této společnosti a vy, církev, do ní musíte přinášet radost a světlo," podotkl Eliáš. Také vatikánský mluvčí Federico Lombardi v souvislosti s malou podporou Čechů katolické víře zmiňoval papežovo povzbuzování české církve k práci. Eliáš také potvrdil slova biskupa Václava Malého, že zájem lidí o mše byl překvapivý. Kněz Tomáš Halík očekával vyznění projevů papeže a zaujalo ho hlavně jeho chování. "Zapůsobilo na mě velmi pozitivně jeho osobní vyzařování. On jistě není člověk pro zástupy, jako byl Jan Pavel II., ale, myslím si, že z něj vyřazovala neobyčejná vlídnost, soustředěnost a hloubka," řekl Halík ČTK. Podle něj pro více než miliardu lidí na světě reprezentuje "hlas etického rozumu". Také religionista Jan Jandourek usoudil, že papež si mohl svým chováním přes pověst "pancéřového kardinála" získat sympatie nevěřících. "K zásadnímu postoji církví ale nedojde," podotkl. Podle Jandourka projevy potvrdil kontinuitu svých názorů. Za důležitý označil projev k akademikům o křesťanských kořenech a kritice relativismu, který byl pronesen právě v "nábožensky vlažné" zemi. Papež byl podle svých spolupracovníků s návštěvou velmi spokojen, třebaže pozice církve je v tuzemsku i nadále slabá - ke katolickému vyznání se hlásí třetina populace, víru aktivně praktikujících je ještě méně. Stát také stále nevyřešil majetkové vyrovnání s církví. Halík podotkl, že během návštěvy katolická církev učinila velkorysé gesto, když prohlásila, že své požadavky nebude řešit v době ekonomické krize. "Myslím si, že po tomto prohlášení ten, kdo líčí církev jako chtivou majetku, musí vidět, že se mýlí," zdůraznil Halík. Nadále nejednoznačné jsou v Česku také postoje politiků ke smlouvě s Vatikánem o postavení římskokatolické a řeckokatolické církve, na jejíž ratifikaci v Česku se stále čeká. Sněmovna ji v roce 2003 zamítla. Česko patří k posledním v Evropě, které tuto smlouvu nemají. Arcibiskup Miloslav Vlk v neděli přiznal, že se mu nepodařilo ve sporných otázkách pokročit. Vatikán ale doufá, že papežova návštěva debaty o řešení sporných otázek s Českem oživí. Zůstanou však na Vlkova nástupce, který má být oznámen koncem roku. Řešit je bude také premiér úřednické vlády Jan Fischer, který se chystá do Vatikánu. Tam má mimo jiné jednat o česko-vatikánské smlouvě. Výrazně se papeži věnoval prezident Václav Klaus, který mu byl nablízku zřejmě v každé situaci, která prezidentovu přítomnost umožňovala. Klaus se původně stavěl proti česko-vatikánské smlouvě, později názor pozměnil. Na setkání s elitou společenského života papež hovořil mimo jiné o tom, že Evropa není jen kontinentem, ale i domovem, čímž mohl nepřímo poukazovat i na kritické postoje některých českých politiků k EU. Biskup Jan Malý je interpretoval jako výzvu papeže k tomu, aby se Češi nebáli toho, že v EU ztratí svoji identitu. "Někdy určitá skupina lidí má strach, že nás Evropa pohltí, že je Evropa cizorodé těleso a že musíme vidět především své hranice a své vězení," řekl Malý. Slov o Evropě jako domově si všimli i nejbližší spolupracovníci papeže, prý je papež takto formuloval poprvé. Návštěva Česka byla první letošní evropskou cestou papeže vůbec a třináctou zahraniční návštěvou v úřadu. Podle Malého papež pobytem vnesl klid a noblesu do současné neklidné situace v zemi. Papežova třídenní návštěva neměla jen státní část, byla především pastorační. Již v neděli v Brně účast věřících naznačovala, že zájem o jeho kázání bude stejný jako v případě jeho předchůdce, který býval označován za miláčka davů. Na letiště v Tuřanech dorazilo 120.000 lidí, na pražskou Letnou před 12 lety si přišlo Jana Pavla II. poslechnout 100.000 až 130.000 věřících. Dnes ve Staré Boleslavi při mši zaměřené zejména na mladé žehnal Benedikt XVI. asi 50.000 lidí, při poslední návštěvě Jana Pavla II. na druhou z jeho mší, která byla rovněž zacílena na mládež, dorazil do Hradce Králové zhruba stejný počet věřících. Podle biskupa Malého byl papež přijetím v Česku příjemně překvapen. "On sem přijížděl s určitými informacemi a sám pak řekl, že ho překvapilo, jak lidé vnímali jeho vystoupení, jak byli soustředění při bohoslužbách," řekl Malý. Na papeži byla spokojenost i vidět, domnívá se. Čím déle papež v ČR byl, tím více byl podle něj uvolněný a usměvavý. "On je člověk jinak velmi plachý a ve svých projevech zdrženlivější, bylo vidět, že mu to dělá radost," řekl Malý.