Kde jste byli, když agent Dale Cooper uhodil hlavou o sklo zrcadla a zeptal se, jak je Annie? Pokud víte, kdo jsou Dale i Annie, pak jste museli být před obrazovkou, kde právě vrcholil seriál, který nenávratně změnil televizní svět. S Twin Peaks vrazila avantgarda nohu do dveří středního proudu a převrátila dosavadní představy o tom, co lze servírovat milionům diváků v hlavním vysílacím čase.

Autorské duo Lynch/Frost podávalo kávu, třešňový koláč a záhadu. Káva byla černá jako půlnoc za noci bez měsíce, třešňový koláč chutnal nebem, do kterého třešňové koláče odcházejí, a záhada? Mrtvé tělo překrásné dívky, zavinuté do igelitu, zaměstnávalo představivost až 22 procent Američanů, kteří v roce 1990 usedali k televizním přijímačům.

I z pohledu dneška se zdá neuvěřitelné, že jim excentrický režisér filmů jako Mazací hlava nebo Modrý samet a do té doby marginální scenárista se zářezem na oblíbeném policejním seriálu Hill Street Blues podsunuli svět, ve kterém agent FBI vyšetřuje vraždu prostřednictvím svých bizarních snů a stejnou váhu přikládá zásadním stopám i pytlíku gumových medvídků.

Něžně i sadisticky

Twin Peaks je ale, jak český název napovídá, celé městečko. Agent Dale Cooper, který do ospalé komunity kdesi na severozápadě u kanadských hranic vnáší kromě tibetské mystiky také dětský úžas nad kachnami na jezeře a místními douglaskami, představuje jednu z desítek skvěle vyprofilovaných postav, jejichž strasti se vzájemně proplétají do celku napínavého, zvráceného i obyčejně lidsky laskavého.

Kdo vnímá Davida Lynche pouze jako režiséra temných "zběsilostí v srdci", ten vidí jen polovinu celku. Lynch je idealista odkojený cukrkandlovými seriály z 50. let, kterým se lze stejně tak vysmát, jako brát jejich okouzlující nevinnost vážně. Když sympatický agent vysvětluje místnímu šerifovi, jak zásadní je, dát si každý den nějaký dárek, je to vtipné i upřímné zároveň. Když nahluchlý komisař Gordon Cole v podání samotného Lynche najednou slyší, protože na něj mluví překrásná dívka, je to směšné i romantické.

Pouze zlo tu zůstává zlem. Bytosti z blíže neurčeného světa za šarlatovými závěsy pronikají nejen do snů, ale i do životů obyvatel zdánlivě obyčejného městečka, ve kterém má ve skutečnosti skoro každý nějaké hříšné tajemství. To hlavní se točí kolem mrtvé Laury Palmerové – kolem dívky, kterou všichni milovali, ale jen málokdo věděl o jejích neřestech i jejím trápení. Napětí a humor tu sdílejí prostor s hrůzou a sadismem, ale tím se jinak fantaskní dílo blíží životu víc než leckteré dokumentárně laděné seriály.

Televizní městečko, které ovlivnilo celé generace

A to jsme pořád na obrazovkách raně devadesátkové televize, kterou čekají ještě celé dvě dekády, než se skrze vysokorozpočtové minisérie jako Bratrstvo neohrožených nebo průlomová díla typu The Wire odváží zabrat pozice vyklizené skomírajícím (a tedy odvážným dílům méně nakloněným) filmovým průmyslem. Lynch vnesl do světa seriálové velkovýroby výjimečný autorský rukopis a spolu s Frostem jím úspěšně obalil drama, srozumitelné ve svém základu i zcela řadovému divákovi.

Není proto překvapením, že když ve druhé sérii oba tvůrci přepustili autorské otěže dál, z tajnosnubné podívané se stala fraška na hranici sebeparodie. Až posledních několik dílů v čele se závěrečným třicátým, kdy se k režii vrátil sám Lynch, ukončilo seriál sice otevřeným, ale o to silnějším koncem. Vrcholné scény z červeného pokoje, kde se herci pohybují i mluví proti toku času, se staly určujícími pro celé generace diváků včetně autora tohoto textu: vidět v útlém věku na hlavním vysílacím kanálu surrealistické vize znamenalo vnímat nekonvenční umění jako něco, co je "obecně přijatelné", protože to přece běží v televizi.

Fire walk with me, Twin Peaks | zdroj: Profimedia

Zatímco trpaslík v rudém saku mluvil v hádankách a mnutím rukou proměňoval kávu ve vyjetý motorový olej, (nejen dětská) hlava k tomu sice nenacházela žádný klíč, ale podobné výjevy v ní rezonovaly stejně, jako struna kontrabasu v jazzovém podkresu. Leccos ze symboliky červeného pokoje lze úspěšně rozšifrovat (trpaslík je zpodobněním utnuté ruky, socha Venuše Mélské odkazuje k jedné z postav, atd.), ale konkrétní indicie nejsou tak podstatné jako nekonkrétní pocity.

V Twin Peaks se přelévají od děsu, který v řadě divaček vzbuzoval archetypální násilník BOB, přes romance náctiletých (Donna Haywardová) i dospělých (Ed Hurley) postav po inkriminovaný červený pokoj, kde seriál dalece překročil meze kolíkované vkusem středostavovského publika. Dnes už je normou, že v televizi dostávají prostor největší talenty současné filmařské generace, ale v roce 1990 představoval podobný projekt anomálii.

S čím přijde 'nový Lynch'?

Čím bude nová řada, kterou Lynch s Frostem oznámili na rok 2016? Devět dílů v produkci televizní sítě Showtime má navázat na dokořán zívající zápletku, ale v tuhle chvíli můžeme jedině spekulovat, jestli půjde o navázání přímé, s obsazením původních herců, nebo se osud Twin Peaks vydá zcela originálním směrem. Největším příslibem je Lynchova účast na režii všech devíti dílů. Bude to ale stačit na uchování genia loci daného dobou vzniku původní série? Stojíme spíš o nové příběhy nebo o nostalgii? A stojí o ni autoři?

Fanoušci samozřejmě ví, že samotná Laura Palmer tohle všechno předpověděla: "Za pětadvacet let vás zase uvidím," řekla zkoprnělému agentu Cooperovi a sedí to na rok přesně. Znamená to, že Lynch s Frostem tenhle oblouk nachystali s nevídaným předstihem? Nejspíš ne. Toliko se jim dobře sešla poptávka s reálnou nabídkou vrátit se do světa, pro který jistě ani jeden z nich nepřestal mít slabost.

Pokud nové díly vzniknou ze stejné vášně, na jejímž základě oba tvůrci před více než čtvrt stoletím Twin Peaks postavili, dopadne to dobře. Kde budete, až se na obrazovce rozsvítí povědomé logo? Do premiéry zbývají dva roky, ale já mám už teď jasno.