Dluhopisy byly vydány v nominální hodnotě 500 a 1000 amerických dolarů a měly být splatné 1. ledna 1954. Karlovy Vary za tutu půjčku ručily veškerým nemovitým majetkem, oznámil dnes Rudolf Píša z Muzea cenných papírů.

I na newyorské burze

O dluhopisech města a vznesených nárocích měl Fagan ve čtvrtek jednat v Karlových Varech s primátorem Petrem Kulhánkem. Schůzku ale město zrušilo. "Po rozhovoru s ministrem financí Miroslavem Kalouskem jsem setkání s Faganem zrušil. Neexistuje žádný právní důvod k jednání mezi městem a Faganem. Abychom vyloučili jakákoliv rizika oslabení zájmů města nebo České republiky, budou všechny další kroky koordinovány a také vedeny ministerstvem financí," sdělil primátor.

S karlovarskými dluhopisy se po vytištění obchodovalo na newyorské burze. Při vydání půjčky byl kurz dolaru asi 40 korun, městu ovšem vzhledem k úpisu dluhopisů za kurz 82,25 procenta vynesla pouze 1,236 milionu dolarů, tedy necelých 50 milionů korun, uvedl Píša. "V roce 1933 pak opustily USA zlatý standard a všechny dosavadní cenné papíry vydané na zlaté dolary, byly dále propláceny v papírových dolarech, tedy bez nároku na vyplacení stejné hodnoty ve zlatě," poznamenal Píša.

Stát záležitost uzavřel

Během krize ve 30. letech poklesly příjmy města, a tím vznikl problém se splácením půjčky. Město se snažilo domluvit s věřiteli na snížení úrokového zatížení a požadovalo po republice státní záruky na půjčku. "V roce 1935 byla podána žaloba na Karlovy Vary na zaplacení dlužných kuponů. V této době klesl kurz dluhopisů až na třetinu nominální hodnoty. Tento spor byl rozhodnut ve prospěch žaloby. V roce 1938 ale byly Karlovy Vary připojeny k Německé říši a splácení se během války zastavilo," uvedl Píša.

V době poválečné obnovy Československa byla 31. prosince 1946 uzavřena dohoda s vlastníky dluhopisů. Stát převzal záruku za jejich splácení a byla snížena úroková sazba na čtyři procenta s prodloužením splatnosti do 1. ledna 1966. Problémy se splácením po roce 1948, respektive 1953, však pokračovaly. "Mezi ministerstvem financí ČSSR a zahraničními majiteli dluhopisů bylo 25. května 1984 podepsáno memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, kdy stát uzavíral tuto záležitost," dodal Píša.

Právník Fagan, který má zastupovat vlastníky dluhopisů, nyní městu oznámil, že podle něho splatnost dluhopisů dále trvá a jejich hodnota včetně veškerého příslušenství za 87 let trvání dosáhla zhruba 506 milionů dolarů. Tedy téměř tisíckrát více, než byla původní nominální hodnota, uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál. Město v současnosti situaci řeší s ministerstvem financí a Českou národní bankou. Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl někdo za tyto dluhopisy platit.

Mediální kampaň

Primátor Kulhánek je přesvědčen, že městu nehrozí riziko, že by mělo náhle splatit deset miliard korun. To v příjmech představuje zhruba deset ročních rozpočtů nebo hodnotu veškerého majetku spravovaného městem. "Je jisté, že Karlovy Vary roku 2011 nejsou stejným subjektem jako Karlovy Vary roku 1924. Stejně jako další městské a obecní samosprávy ztratily v dobách socialistické republiky právní subjektivitu a jejich práva a závazky převzal stát," uvedl Kulhánek.

Fagan si v 90. letech udělal jméno mediální kampaní související s odškodněním židovských vězňů koncentračních táborů za otrocké práce během nacismu v Německu a Rakousku. Poté se verbálně angažoval v pomoci rakouským odpůrcům jihočeské Jaderné elektrárny Temelín, z akce ale vycouval.

Fagan chtěl zastupovat u soudu i pozůstalé obětí požáru lanovky v rakouském Kaprunu v roce 2000, Rakousko mu ale advokátní praxi u svých soudů zakázalo, a proto Fagan v této věci podal žaloby v USA. Nabídl i zajistit odškodnění obětem cunami v jižní Asii. V roce 2006 oznámil, že hodlá žalovat Polsko za to, že prý nesplatilo dluhopisy vydané před druhou světovou válkou. Žalobu za držitele těchto cenných papírů chtěl právník proti polské vládě podat u newyorského soudu.