Od druhé ODS, jejíž pozice naopak o 1,5 procentního bodu narostla, dělí sociální demokraty 2,5 procenta.

Obliba stoupla také zeleným, kteří by se podle průzkumu dostali do sněmovny se šesti procenty, přes klíčových pět procent se přitom v modelu zelení nepřehoupli od srpna minulého roku.

O 2,5 procentního bodu si polepšili také lidovci, ve volbách by podle modelu získali sedm procent. Statistická odchylka u velkých stran může být až tři a u menších stran zhruba dvě procenta.

Půl procentního bodu naopak ve srovnání s prosincem minulého roku ztratili komunisté a TOP 09. Strana bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga by získala 13 procent, a do dolní komory by se tak dostala jako třetí nejsilnější. Čtvrté místo by připadlo KSČM s 12 procenty.

Volební model vychází z aktuálních stranických preferencí a simuluje reálné rozvržení voličských hlasů v hypotetických volbách. Nezahrnuje tedy respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit, a také ty, kteří nejsou rozhodnuti, kterou stranu by volili.

Podle volebního modelu Střediska empirických výzkumů (STEM) zveřejněného 19. ledna se rozdíl mezi ČSSD a ODS v lednu naopak prohloubil. ČSSD by podle něj získala ve sněmovně 83 křesel, o osm více než v prosinci.

ODS by si proti minulému měsíci pohoršila o devět na 59 mandátů. Opačné přírůstky i ztráty model STEM připsal i všem ostatním stranám.

Podle průzkum CVVM by k volbám šlo 57 procent respondentů s volebním právem. Deklarovaná volební účast je tak v současné době nižší než reálná účast v posledních parlamentních volbách v červnu 2006, kdy dosáhla 64,5 procenta. Podle agentury STEM by k hlasování přišlo dokonce jen 48 procent lidí.