Podezírá ho jedno z občanských sdružení, které kvůli tomu oslovilo senátní mandátový a imunitní výbor. Ten věc postoupil přestupkové komisi radnice ve Vsetíně, kde Čunek bydlí a byl starostou. "Konstatovali jsme, že nám občanské sdružení podle zákona poslalo informaci, my jsme ji vyhodnotili a posíláme to dál do Vsetína podle zákona," řekl předseda výboru Jiří Pospíšil. Konkrétnější být ale nechtěl. Čunkovo vyjádření se zatím nepodařilo získat. V souvislosti se zákonem o střetu zájmů byl Čunek počátkem loňského roku odsouzen krajským soudem v Ostravě k pokutě 20.000 korun, a to za porušení povinnosti veřejného funkcionáře - v předloňském oznámení o příjmech kvůli odchodu z funkce vsetínského starosty neuvedl, že má nesplacený hypoteční úvěr u Komerční banky výši 1,4 milionu korun. Nejvyšší správní soud ale v prosinci na základě Čunkovy kasační stížnosti rozsudek krajského soudu z procesních důvodů zrušil. Lidovecký šéf uváděl, že nepřiznanou hypotéku nezatajil úmyslně, bylo to prý administrativní pochybení, pokutu byl ochoten zaplatit. Hypotéka se podle Čunkova přiznání za loňský rok snížila na necelých 1,2 milionu korun. Čunek byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real. Předloni v listopadu kvůli tomu dočasně rezignoval na funkci místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj, ve vládě nakonec skončil k letošnímu 23. lednu. Čelil také tlaku z vlastní strany i koalice kvůli informacím médií, že v 90. letech Čunkova rodina brala sociální dávky a na účtech měla zároveň 3,5 milionu. Nejvyšší státní zastupitelství nicméně potvrdilo definitivně zastavení Čunkova trestního stíhání.