Jezdit by neměly vlaky v celé ČR. Na hlavních silnicích by měly být blokády. Oznámilo to dnes vedení Koalice dopravních odborových svazů, která protest pořádá. Odbory požadují stažení zdravotnické reformy, jinou podobu reformy penzí i zachování daňového zvýhodnění benefitů.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila kvůli reformám stávkovou pohotovost. Odborové centrály stávku dopravních odborů podporují.

Stávková pohotovost

Odbory požadují stažení zdravotnické reformy, jinou podobu reformy penzí i zachování daňového zvýhodnění benefitů. "Ke stávce nás dohnala vláda," přečetl z prohlášení KDOS prezident federace strojvůdců Jindřich Hlas. V textu dopravní odbory uvedly, že vláda nechce vysvětlit, proč reformy obsahují jen škrty, nebrání mrhání peněz a účinně nebojuje proti korupci. Vládní reformní záměry označily za nespravedlivé, podle nich poškodí většinu obyvatel. Dopravní koalice prý vyčerpala všechny možnosti vyjednávání.

KDOS podporují obě velké odborové centrály. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) podle svého šéfa Jaroslava Zavadila vstoupila do stávkové pohotovosti. Asociace samostatných odborů chystá blokády, řekl její předseda Bohumír Dufek.

Zastavit by se v pondělí měla podle předáků městská doprava v Praze a Brně, o pořádání stávky jednají také odboráři v Ústí nad Labem, Plzni či Olomouci. Blokáda by se měla dotknout hlavních tahů v metropoli i velkých silnic po republice. Podle šéfa odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka nepojedou vlaky v celé zemi.

Výběr větších stávek v dopravě v ČR

4. února 1997 - Začala stávka železničářů, která měla trvat 48 hodin. Byla ale několikrát prodloužena a skončila až 8. února. Hlavním organizátorem bylo Odborové sdružení železničářů (OSŽ), které spolu s dalšími odborovými svazy působícími na železnici předložilo několik požadavků (odvolat vedení ČD, zastavit nesystémové kroky na železnici, neuplatňovat sankce vůči stávkujícím, uzavřít dohodu s premiérem o závazku vlády předložit koncepci dopravní politiky). Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců ČD. Výsledkem byla dohoda mezi OSŽ, ministerstvem dopravy, Správní radou Českých drah a ČD.

8. března 2000 - Výstražná patnáctiminutová stávka Asociace samostatných odborů (ASO) způsobila zpoždění 101 vlaků. Podle ČD se většina zaměstnanců společnosti od stávky distancovala. Stávku vyhlásila ASO na protest proti údajnému neřešení sociálních problémů.

3. února 2003 - Uskutečnila se stávka řidičů pražských tramvají organizovaná Federací řidičů tramvají. Protestující si chtěli vymoci stejné podmínky, jako měli řidiči autobusů, a chtěli odvolání tehdejšího generálního ředitele dopravních podniků Milana Houfka. Z 80 procent řidičů odhodlaných stávkovat jich nakonec zůstalo ve stávce 30 procent. Veřejná doprava nebyla narušena. Stávku provázel spor, protože dopravní podnik si najal na bezpečnostní agenturu, která bránila stávkujícím, aby blokovali vozovny.

21. června 2004 - Ranní stávky v MHD se v Praze zúčastnilo přes deset procent řidičů autobusů, takže se cestujících významněji nedotkla. Na protest proti vládnímu návrhu silničního zákona stávkující od 08:00 na 20 minut přerušili dopravu.

16. března 2006 - Půlhodinová polední stávka strojvedoucích na železnici ovlivnila pravidelnost železničního provozu jen minimálně. Zastavením provozu strojvůdci protestovali proti tomu, že by podle připravovaného zákoníku práce mohl zaměstnavatel uzavřít kolektivní smlouvu jen s nejsilnější odborovou organizací.

24. června 2008 - Hodinová výstražná stávka proti reformám kabinetu Mirka Topolánka pořádaná ČMKOS se dotkla i dopravy. Největší dopady měl hodinu a čtvrt trvající protest strojvůdců, kteří ve 13:00 zastavili vlaky po celé ČR. Podle Českých drah stálo zhruba 80 procent všech spojů, tedy asi tisíc vlaků. V mnoha městech nejezdila hromadná doprava - největší rozsah měla stávka asi v Brně, autobusy, tramvaje či trolejbusy nejezdily různě dlouho i v Ostravě, Opavě, Ústí nad Labem a dalších městech. Naopak pražská MHD většinou fungovala.