BIS varuje před ruskou propagandou. Komunistický poslanec Ondráček ji šíří, přitom ale kontroluje BIS…
Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2015 definovala mimo jiné cíle ruské dezinformační propagandy cílené na obyvatele České republiky. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček jedná v souladu se všemi body popsanými BIS. Tentýž Ondráček je přitom členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Řada gest a výroků poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) vyvolává značně rozporuplný dojem. Např. v lednu 2016 se svým stranickým kolegou poslancem Stanislavem Mackovíkem navštívili tzv. Doněckou lidovou republiku (DNR), kdy předem neinformovali Poslaneckou sněmovnu ani ministerstvo zahraničních věcí (zdroj).
ČTĚTE TAKÉ: Co dělali čeští komunisté na výletě v Donbasu
Zdeněk Ondráček se rovněž v září 2016 účastnil otevření tzv. Zastupitelského centra DNR, od kterého se ministerstvo zahraničních věcí distancuje a skrze soudní cestu vyjadřuje snahu o jeho zrušení (zdroj). Kroky Zdeňka Ondráčka jsou rozporuplné o to více z důvodu, že poslanec je členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (zdroj).
V článku je tak poskytnuta konfrontace jeho výroků a projevů[1] s veřejnými výstupy o činnosti Bezpečnostní informační služby a s dalšími relevantními dokumenty publikovanými českým státem.
Ve výroční zprávě za rok 2015 BIS uvádí[2]:
„Cílem ruského informačního působení v českém prostoru v roce 2015 bylo zejména:
a) oslabení informačního potenciálu země (utajená infiltrace českých médií, internetu a masivní produkce ruské státem řízené distribuce propagandy a dezinformací);
b) posilování informační rezistence ruské společnosti (prefabrikované dezinformace z českých zdrojů pro ruské publikum);
c) ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta „všichni lžou“);
d) vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit);
e) narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (pokusy o subverzi česko-polských vztahů, dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem);
f) poškození pověsti Ukrajiny a její mezinárodní izolace (zapojením českých občanů a organizací do Ruskem skrytě řízených vlivových operací na Ukrajině či proti ní).“
Podívejme se nyní na to, které body uváděné BIS jako hrozby sám poslanec zodpovědný za její kontrolu svým jednáním naplňuje.
Šíření dezinformací
Dne 5. srpna 2016 Ondráček na svém facebookovém profilu šíří zprávu o „připravovaném útoku Ukrajinské armády s podporou USA na Donbas a příhraniční oblasti Ruska“. V rámci útoku nevylučuje ani použití chemických zbraní. Zmiňuje také krachující ekonomiku USA. Útok má podle Ondráčka proběhnout mezi 10. a 12. srpnem nebo „nejpozději začátkem září tohoto roku“.
Označit jeho výrok za dezinformaci není v tomto případě obtížné. Je totiž zřejmé, že k žádnému podobnému útoku nedošlo a rovněž nedochází. Ondráček tak šíří dezinformaci.
V komentářích pod příspěvkem se rovněž pyšní tím, že je „cíl splněn“ a podařilo se mu rozšířit tuto dezinformaci mezi „více jak 10 tisíc lidí“. Níže Ondráček v kontextu popírá přítomnost ruské armády na východě Ukrajiny.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s body a), c), e), f). Ve zkratce šíření dezinformací a poškození pověsti Ukrajiny.
30. dubna 2016 publikuje příspěvek o tom, že Arsenij Jaceňuk (bývalý ukrajinský premiér) „byl zastřelen nejméně 7 ranami z kalašnikova“.
Z prostého důvodu, že Arsenij Jaceňuk je stále naživu, můžeme i tento výrok označit za dezinformaci.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s body a), c), f). Ve zkratce šíření dezinformací a poškození pověsti Ukrajiny.
5. února 2016 zveřejňuje informaci o tom, že „Ukrofašouni zahájili vojenskou ofenzívu“.
Ondráček tak přejímá narativ kremelské dezinformační kampaně o fašistech na Ukrajině. Otázkou je zmiňovaná ofenzíva, jelikož v daném období nedochází k významným posunům a změnám na frontové linii.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s body a), c), f). Ve zkratce šíření dezinformací a poškození pověsti Ukrajiny.
16. února 2016 používá opět byť s překlepem pojem „ukrofašouni“. Zmiňuje rovněž ultimáta Rusku od prezidenta Porošenka, což je výrok rovněž problematický a těžko ověřitelný. V závěru příspěvku zmiňuje „jak se třeba slaví ve městě Lvov“ a zda je taková situace normální. K příspěvku přikládá „důkazný“ obrazový materiál.
Zmíněná fotografie nicméně nepochází ze Lvova a byla pořízena v roce 2011 během natáčení filmu s názvem Матч (sportovní utkání). Ten se natáčel v Kyjevě a v Charkově a jeho příběh je datován do roku 1942 (zdroj). Dochází tak opětovně k šíření dezinformace ze strany poslance.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s body a), c), f). Ve zkratce šíření dezinformací a poškození pověsti Ukrajiny.
21. ledna 2016 ve svém příspěvku Ondráček „všem doporučuje“ návštěvu Doněcka.
Člen komise, která dohlíží nad činností instituce (ne)přímo zajišťující bezpečnost obyvatelstva doporučuje návštěvu území, o kterém ministerstvo zahraničních věcí zmiňuje následující (zdroj):
MZV ČR důrazně doporučuje občanům České republiky necestovat do Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, kde stále dochází k nepravidelným ozbrojeným střetům. Pokud se občané ČR v těchto oblastech nacházejí, MZV vyzývá k jejich okamžitému opuštění. Rozhodnou-li se čeští občané i přes toto doporučen setrvat v těchto oblastech, vystavují se reálnému riziku možného zadržení, odebrání cestovních dokladů a osobního majetku, nehumánního zacházení či újmy na zdraví. Je rovněž absolutně zakázáno vstupovat či opouštět území, jež nejsou pod kontrolou ukrajinských orgánů, bez vyřízeného speciálního povolení a jinudy než přes stanoviště, jež pro tento účel zřídily ukrajinské instituce.
Poslanec tak doporučuje cestování do oblasti, před jejíž návštěvou ministerstvo důrazně varuje.
V roce 2014 Bezpečnostní informační služba označuje portál Aeronet.cz za „nástroj pro šíření nebezpečné ruské propagandy“. Nicméně člen komise pro kontrolu činnosti BIS článek z tohoto zdroje šíří.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s body a), c). Napomáhá tak šíření dezinformací.
Dne 20. dubna 2016 se poslanec Ondráček pouští do kritiky NATO, které nazývá „zkur***“ a uvádí, že se NATO připravuje na válku a že mu přisluhujeme.
Příspěvkem Ondráček jedná v souladu s bodem e). Tedy narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (pokusy o subverzi česko-polských vztahů, dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem).
Dle Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2015 je mezi strategickými zájmy ČR „posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby“.
Ve strategii se dále uvádí: „Základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopností EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi.“
Podpora extremistických entit
1. září 2016 Zdeněk Ondráček navštěvuje událost související s otevřením tzv. Zastupitelského centra DNR, v jehož čele stojí jedna z vůdčích postav uskupení s názvem Národní domobrana Nela Lisková. Centrum je rovněž v prokremelských médiích prezentováno jako „honorární konzulát“. Proti tomuto označení se vymezuje ministerstvo zahraničních věcí.
Samotnou tzv. Národní domobranu zmiňuje Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2015 (zdroj) připravovaná ministerstvem vnitra. Tzv. Národní domobranu lze tedy považovat za extremistickou entitu.
Jak již bylo zmíněno, v čele Národní domobrany stojí Nela Lisková používající označení „honorární konzul“ tzv. Doněcké lidové republiky. Ve svém příspěvku z 23. března 2016 ji Ondráček zmiňuje jako svou kamarádku.
Vzhledem k přátelskému vztahu lze vyvozovat i možnost podpory této osoby a relevantních uskupení, které Lisková zastupuje, na úkor zájmů ČR.
Ostatně možnou podporu tzv. Zastupitelskému centru DNR, za kterým stojí členka extremistického uskupení, již Ondráček deklaroval v rozhovoru pro DVTV. V něm opět používá výrok o fašismu na Ukrajině. Akcentuje rovněž, že události otevření centra se účastní jako soukromá osoba.
Na svém facebookovém profilu skutečnost, že se akce zúčastnil jako soukromá osoba, neuvádí a zmiňuje, že byl přítomen „jako jediný poslanec“.
Na fotografii je zachycen s Nelou Liskovou a s dalším představitelem tzv. Národní domobrany Markem Obrtelem, jehož jméno se rovněž objevuje ve zmíněné zprávě o extremismu.
Během tiskové konference rovněž sedí vedle Obrtela a kamera iDNES.cz je zachycuje při společném rozhovoru (zdroj).
Dochází tedy k paradoxní situaci, kdy člen komise pro kontrolu činnosti BIS veřejně vystupuje a deklaruje možnost podpory uskupení, na které BIS nepřímo upozorňuje jako na hrozbu.
Ondráček jedná v souladu s bodem d). Tedy vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit).
Návštěva Zdeňka Ondráčka na této akci nezůstává bez povšimnutí ani ze strany prokremelských ruskojazyčných médií.
Agentura News-Front.info ve svém článku V Česku se otevřelo zastupitelství DNR zmiňuje Ondráčka jako váženého hosta. Agentura Novorossia píše ve stejnojmenném článku, že se akce Ondráček účastnil jako poslanec (nikoliv jako soukromá osoba). Agentura Mianews.ru publikuje článek V Česku se konalo slavnostní otevření prvního v Evropě zastupitelského centra DNR. V něm je rovněž Ondráček zmíněn jako poslanec a vážený host.
V posledním zmíněném článku se mimo jiné píše: „Centrum dovolí koordinovat činnosti představitelů ČR a DNR v rámci ochrany práv a zájmů obyvatel Donbasu za hranicemi. Kromě toho se mezi oběma zeměmi bude zlepšovat spolupráce v informační sféře. To dovolí objektivní seznámení obyvatel Evropy s aktuálními událostmi na Donbasu.“
Ondráček tak svou účastí a vyřknutými výroky na této akci jedná v souladu s body a), b), c), d), f). Ve zkratce napomáhá šíření dezinformací mezi české i ruskojazyčné publikum, podporuje extremistickou entitu, poškozuje pověst Ukrajiny.
Pozn. Celkový mediální obraz v ruskojazyčných prokremelských médiích o zřízení „zastupitelství“ tzv. DNR v ČR navádí k dojmu, že ČR oficiálně navázala vztahy s DNR a za ČR se akce zúčastnil poslanec Zdeněk Ondráček. Informace o vyjádření MZV ČR jsou v tomto prostoru potlačeny.
O tom, jak ruská média svérázně prezentují otevření onoho „zastupitelství“ více zde.
V prokremelských ruskojazyčných médiích získává Ondráček prostor i během své návštěvy Doněcku. Na místě se tak setkává např. s tehdejším „ministrem zahraničí“ tzv. DNR Alexandrem Kofmanem. Lze tak předpokládat, že člen komise pro kontrolu činnosti BIS v rámci podobných setkání mohl jednat ve prospěch DNR popř. Ruské federace a na úkor zájmů ČR.
Obrázek níže: Delegace českých poslanců navštívila DNR.
DNR Ondráček navštěvuje s poslancem Mackovíkem (KSČM), který vyznává podobné názory. Mackovík je členem Výboru pro obranu a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství (zdroj).
Mediální ohlas z návštěvy obou poslanců v Doněcku a přehled na místě zaznamenaných tvrzení vizJak poslanci KSČM na východě Ukrajiny pravdu hledali.
Ondráček skrz svůj druhý profil na Facebooku rovněž udržuje kontakt minimálně s jedním Čechem v řadách tzv. separatistů Pavlem Botkou, který je/byl profesionálním vojákem hovorově žoldákem v řadách DNR.
Pavlu Botkovi Ondráček vyjadřuje svou podporu slovy „drž se“.
Lze tak předpokládat komunikaci a podporu i ve směru dalších občanů ČR bojujících na východě Ukrajiny. Lze rovněž předpokládat, že tyto osoby při možném návratu do ČR budou sledovány BIS popř. jinými bezpečnostními složkami státu. Vzhledem k faktu, že Ondráček je členem komise pro kontrolu činnosti BIS a vzhledem k provázanosti a podpoře minimálně jedné osoby účastnící se bojů, se lze domnívat, že Ondráček může využít svého postavení a jednat v jejich prospěch na úkor zájmu ČR.
Podkopání důvěry v demokratické politiky a instituce
Ondráček se rovněž nevybíravě vyjadřuje k vládním představitelům. Kritika politických oponentů je jistě legitimní. Otázkou je, zda kritika projevená touto formou je hodna poslance Parlamentu České republiky.
V návaznosti na Ondráčkovy výroky níže vycházejme z definice mluvčího BIS Jana Šubrta: „Prvořadým úkolem propagandy režimů s mocenskými ambicemi je vrážet klín, rozdělovat a štěpit. Pomlouvat instituce a vlády, vytvářet chaos a destabilizovat.“ (zdroj)
Níže ukázka, jak se Ondráček vyjadřuje o premiérovi ČR.
Ministra zahraničních věcí nazývá „ministrem propagandy“.
Závěrem
Poslanec Zdeněk Ondráček, člen Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby dle této případové studie jedná v souladu se všemi body týkající se cílů ruského informačního působení v českém prostoru v roce 2015 definovanými ve výroční zprávě BIS.
Mezi hlavní body v rámci ke zprávě relevantní činnosti poslance a člena komise patří podpora šíření dezinformací v českém i ruskojazyčném prostředí a podpora extremistických entit.
Nabízí se jediná otázka: Jak má poslanec kontrolovat činnost BIS, když sám systematicky naplňuje řadu hrozeb, před kterými česká kontrarozvědka varuje?
Politici demokratických stran by se v této situaci měli okamžitě usnést a poslance KSČM z tohoto bezpečnostně citlivého orgánu odvolat.
Pokud tak demokratičtí politici neučiní, zodpovědnost za Ondráčkovy aktivity zůstává na jejich bedrech. Zvolený poslanec má samozřejmě právo zasedat v Poslanecké sněmovně, nicméně je naprosto evidentně proti bezpečnostním zájmům českého státu, aby v komisi pro kontrolu kontrarozvědky seděla osoba, která je bezpečnostní hrozbou.
Položme si na závěr řečnickou otázku: Co víc než výše uvedené by poslanec Ondráček musel udělat, aby i ostatním poslancům došlo, že ztělesňuje bezpečnostní riziko pro bezpečnostní zájmy ČR? Musel by se osobně fyzicky zapojit do bojů proti státu Ukrajina na území Ukrajiny, v řadách extremistických skupin samozvané „Doněcké lidové republiky“?
[1] Pro případovou studii byly využity konkrétní projevy poslance, které šíří na svých profilech na sociální síti Facebook. Článek tak nepočítá s výroky, které poslanec učinil během projevů v Poslanecké sněmovně, v rozhovorech pro média a v dalších výstupech.
[2] Ve výroční zprávě BIS nejsou jednotlivé body označeny písmeny. Ve studii však jednotlivým bodům písmena přiřazujeme z důvodu konkrétního určení souladu s výroky poslance.
Roman Máca pro Ústav nezávislé žurnalistiky
Autor je analytikem programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |