Zabil 'nejlepšího šéfkuchaře na světě' tlak na kvalitu?
1. 2. 2016 – 17:16 | Zpravodajství | Hana Dubnová

Získat a hlavně udržet si prestižní kulinářské ocenění je mimořádně náročné. Zvlášť v dnešní době gastronomické turistiky. Právě tlak a strach z neúspěchu a neobhájení tří michelinských hvězd pravděpodobně vedlo Benoîta Violiera, který se od prosince pyšnil titulem "nejlepší šéfkuchař na světě", k sebevraždě.
Francouzsko-švýcarského kuchařského mistra našli mrtvého v neděli v jeho domě, jen pár hodin před slavnostním uvedením nového vydání michelinského gastronomického průvodce. Podle policie spáchal sebevraždu. Objevují se informace o tom, že se zastřelil brokovnicí.
Podle psychiatra Jana Cimického nepatří práce kuchaře, byť špičkového, k těm nejvíce ohroženým stresem. Na druhou stranu, od úspěšných lidí se očekává, že nepoleví na kvalitě. Držitelé michelinských hvězd v rozhovorech často mluví o tom, že udržet si místo mezi elitou je mnohem náročnější, než se do ní dostat.
A tři hvězdy, kterými se Violierova restaurace Restaurant de l'Hotel de Ville ve Švýcarsku pyšnila, jsou maximum, které lze získat. Podnik je tak pod neustálým dohledem odborníků i zákazníků.
Loni v prosince byla navíc korunována nejlepší restaurací na světě ve francouzském žebříčku La Liste, který sestavil pořadí 1000 podniků ve 48 zemích. Seznam připravuje francouzské ministerstvo zahraničí a je jeho reakcí na britský žebříček 50 nejlepších restaurací světa.
Impozantní pracovní nasazení
Po zveřejnění prvního místa jeho restaurace Violier prohlásil: "Je to úžasné, je to pro nás výjimečné. Tohle umístění bude náš tým ještě více motivovat."
Restauraci převzal s manželkou Brigitte v roce 2012 poté, co odešel na odpočinek jeho mentor Philippe Rochat - další z velikánů francouzské kuchyně. Rochat zemřel v loňském roce, když na cyklistické vyjížďce s přáteli omdlel a spadl z kola.
Tříhvězdičkový šéfkuchař Fredy Girardet, který je přítelem Violiera a jeho ženy, tvrdí, že pro extrémní čin nebyl žádný důvod. "Byl to skvělý mladý muž s obrovským talentem a impozantním pracovním nasazením," popsal předního šéfkuchaře.
Vysokému pracovnímu nasazení se držitel prestižních ocenění nevyhne, restaurace je spojena s jeho jménem, na volno nebo více času s rodinou může zapomenout. Tlak na dokonalost je v restauraci s menu za 370 dolarů (9000 korun) enormní.
"Je to můj život. Usínám s vařením a vstávám s vařením," řekl v roce 2014 v rozhovoru pro švýcarskou televizi RTS s tím, že udržet standardy je mimořádně stresující.
Podle britského deníku The Guardian měl za sebou 44letý Violier psychicky náročný rok. Kromě jeho učitele Rochata mu zemřel i otec.
"Sebevražda je vždy extrémní narušení pudu sebezáchovy. V určitých mezních situacích člověk může reagovat útokem nebo útěkem. A sebevražda je taková autoagresivita, tedy agresivita obrácená vůči sobě, nikoli vůči okolí," říká Cimický.
Nejčastější sebevraždou je podle něj zkratkovitá. "Člověk se snaží vyhnout nějaké nepříjemné situaci a zvolí nesprávný způsob. Tady třeba mohl mít strach, aby nepřišel o hvězdu nebo prestiž. Aby něco takového nenastalo, zkratkovitě se tomu vyhne tím, že o tom nebude vědět, nebude ho to trápit," vysvětluje psychiatr.
Ve spojení se stresem a možnými depresemi se tak pro něj mohla sebevražda jevit jako jediný únik před trápením. "V případě hlubokých depresí jsou sebevraždy, které lidé páchají, poměrně jednoznačné - prostřelí si třeba hlavu, skočí ze 13. patra a dokonce jsme měli pacienta, který si rozřízl hlavu cirkulárkou," uvádí Cimický.
Sebevraždy mezi slavnými šéfkuchaři
Violier není prvním slavným šéfkuchařem, který ukončil život vlastní rukou. Jakkoli se o příčině jeho sebevraždy dá zatím pouze spekulovat, analytici v této souvislosti připomínají tlak, jakému prestižní šéfkuchaři čelí.
Tento faktor byl zmiňován především v roce 2003, kdy spáchal sebevraždu brilantní francouzský kuchař Bertrand Loiseau, který se zastřelil ranou z lovecké zbraně do úst. Tehdy se ve Francii rozproudila debata o roli gastronomických průvodců a kulinárních kritiků. Dvaapadesátiletý Loiseau, který špičkovému vaření zasvětil život, se údajně děsil možnosti pohoršit si v hodnocení prestižních gastronomických publikací.
A rozhodně nebyl sám, kdo podlehl Damoklovu meči v podobě nesmlouvavého hodnocení své práce; například největší pařížský expert na zvěřinu Gérard Besson odnesl ztrátu michelinovské hvězdičky infarktem.