Ještě předtím média v několika zemích zveřejnila vybrané depeše. Bílý dům to odsoudil. Server WikiLeaks podle něj svým krokem může ohrozit životy.

Američtí diplomaté podle dosud zveřejněných hlášení například dostali za úkol špehovat vedení Organizace spojených národů. Depeše také mimo jiné svědčí o naléhání saúdskoarabských politiků na USA, aby zaútočily na Írán. Obsahují i nepříliš diplomatická hodnocení mnoha předních světových politiků. Jsou mezi nimi i informace z Prahy či Bratislavy.

Podle serveru WikiLeaks depeše pocházejí z období od roku 1966 až do letošního února. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě. Server uvedl, že hlášení ukazují rozsah špionáže USA vůči jejich spojencům a OSN, jak přehlížejí porušování lidských práv či lobbují za americké korporace.

USA: Dělají to všichni

"Tyto dokumenty odhalují rozpor mezi veřejnou tváří Spojených států a tím, co říkají za zavřenými dveřmi. Ukazují také, že pokud občané v demokracii chtějí, aby se vláda řídila jejich přáními, měli by žádat informace o tom, co se děje v zákulisí," uvedl server.

Podle americké administrativy nicméně zveřejněné informace jsou součástí běžné práce diplomatů, která staletí nemění. "Diplomati shromažďují informace, které utvářejí naši politiku a činy. Diplomati všech zemí dělají totéž," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley.

Bílý dům konstatoval, že uniknuté údaje mohou hluboce ovlivnit americké zájmy ve světě, ale i zájmy spojenců USA. Mohly by také například ohrozit životy aktivistů z utlačovatelských režimů, kteří spolupracují s americkými diplomaty, pokud se jejich jména objeví v depeších. "Prezident Obama podporuje zodpovědné a otevřené vládnutí jak doma, tak ve světě. Tento lehkomyslný a nebezpečný čin ale s touto snahou není v souladu. Zveřejněním ukradených a tajných dokumentů WikiLeaks ohrozily nejen věc lidských práv, ale i životy těchto jednotlivců," uvedl Bílý dům. Únik tajných informací odsoudil i Pentagon.

Reakce veřejnosti jsou smíšené

Podle britského listu The Guardian totiž informace pocházejí ze sítě americké armády Siprnet, která slouží ke snazšímu sdílení informací mezi diplomatickými a vojenskými kruhy. K síti prý mají přístup miliony vojáků. Podle některých spekulací by tak i za únikem diplomatických depeší mohl stát bývalý analytik armádní rozvědky americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning, kterého americké úřady podezírají i z předchozího úniku tajných hlášení z irácké a afghánské války.

Reakce na nový únik jsou zatím ve Spojených státech značně smíšené. Již v sobotu se na sociální síti Twitter strhla menší bouře kolem prohlášení jednoho ze zakladatelů internetové encyklopedie Wikipedia Larryho Sangera, který server WikiLeaks ostře odsoudil s tím, že jde o útok nejen proti americké vládě, ale proti Spojených státům vůbec. Jiní lidé si ale myslí, že server svým činem odhaluje zkorumpovanou americkou politiku. Pro jiné zase zvýrazňuje nemohoucnost současných USA.

"Úkolem médií není chránit mocné před ztrapněním. Pokud američtí špioni porušují pravidla OSN a snaží se získat DNA jejího šéfa, má právo se to dozvědět," napsal pak o důvodech zveřejnění novinář deníku The Guardian Simon Jenkins. Rovněž podle deníku The New York Times je zveřejnění dokumentů ve veřejném zájmu. Tajná hlášení měly k dispozici ještě francouzský list Le Monde, španělský deník El País a německý časopis Der Spiegel.

Média zveřejnění přijímají s nadšením

Samotný server WikiLeaks se v neděli potýkal s technickými problémy, které podle jeho správců způsobil organizovaný kybernetický útok. Výběr ze stovek tisíc depeší nicméně přesto publikovaly vybrané světové listy. Italský ministr zahraničí Frank Frattini označil zveřejnění americké diplomatické korespondence za "11. září světové diplomacie".

USA odmítly se serverem WikiLeaks o zveřejnění tajných dokumentů vyjednávat, ale upozornily zakladatele serveru Juliana Assangea, že zveřejněním dokumentů může ohrozit životy lidí. Assange na tiskové konferenci v jordánském Ammánu americké varování odmítl.