Ve vědeckém časopisu Journal of Retailing, který se zabývá maloobchodem, byla v červnu zveřejněna australská studie, v níž se především zdůrazňovalo, že dosavadní práce zatím nedostatečně zkoumaly kulturní vliv hudby na spotřebitele a způsob, jakým tato hudba aktivuje jejich chuť nakupovat.

Autoři studie, experti na psychologii a marketing, se rozhodli tuto mezeru vyplnit a realizovali tři výzkumy na několika stovkách britských studentů.

Pokusné osoby rozdělili na čtyři skupiny a ty umístili do čtyř oddělených místností. Jedné skupině pouštěli americkou hudbu, druhá poslouchala čínské písně a třetí indické melodie.

Čtvrté skupině, která byla kontrolní, nepouštěli nic. Každý účastník dostal menu restaurantu obsahující 30 různých jídel, deset amerických, deset čínských a deset indických. Když si studenti vybrali jídlo, měli pět minut času na studium jídelníčku a pak se měli upamatovat na co nejvíce kulinářských specialit obsažených v menu.

Vliv hudby byl skutečně silný. Zatímco se studenti z kontrolní skupiny v drtivé většině rozhodli pro americká jídla, ti, kdo poslouchali indické nebo čínské melodie, se z 50 procent rozhodli pro pokrmy odpovídající tomu, co se jim hrálo.

Skupina, které vědci pouštěli americkou hudbu, Surfin’USA či California Girls, se z 90 procent rozhodli pro hamburgery. Každá skupina si rovněž lépe pamatovala jídla odpovídající zemi, z níž pocházela hudba, kterou poslouchali.

Další pokusy ukázaly, že pokusné osoby, jimž se pouštěla country hudba, nakupovaly přednostně užitečné předměty, jako zubní kartáčky, tužky či tekuté mýdlo.

Naopak ti, jimž vědci pouštěli Beethovenovu nebo Pucciniho hudbu, si spíše vybírali předměty vypovídající o jejich sociální identitě (náramky, parfémy). Ti, kdo naslouchali klasické hudbě, byli rovněž ochotni vydat za totéž zboží více než ostatní.

Až příště půjdete nakupovat do supermarketu, nedivte se, že uslyšíte některou z Brahmsových melodií: budete se nacházet v oddělení plenkových kalhotek.