S cílem oslabit korunu zahájila ve čtvrtek Česká národní banka devizové intervence. „Bankovní rada rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. ČNB bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro,“ komentoval tento krok mluvčí ČNB Marek Petruš.

Na kritické reakce se dlouho čekat nemuselo. Pár hodin po oznámení označil bývalý prezident Václav Klaus zahájení oslabování koruny Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. S odstupem několika dnů rozebírá argumentaci vedení ČNB, která si zvolila inflační cíl ve výši dvou procent. „Jestli nějaký člověk něco jako podvědomý inflační cíl má, pak je to inflace nulová. Inflace je vždycky zlo, je cestou řešení ekonomické nerovnováhy, čili není žádným ekonomickým ideálem, o který bychom měli usilovat,“ uvádí ve svém aktuálním vyjádření Václav Klaus.

Ze strany ČNB jde o ambici nás všechny řídit

Zaujala ho navíc právě ta dvě procenta. Se stejným číslem se bylo možno setkat, když někteří politici i vědci přišli v jednu chvíli na myšlenku, že by mělo být „povoleno“, aby globální teplota vzrostla během 21. století o dva stupně. „Přírodě se samozřejmě nemá co radit a zejména se jí nemá diktovat vhodný či povolený vzestup teplot. V obou těchto případech jde o stejný typ uvažování. Je to absence pokory, je to ambice nás všechny řídit, hraní si na demiurgy našich osudů. Domysleli to naši členové bankovní rady?“ ptá se Václav Klaus s dodatkem, že je osobně vybral i jmenoval.

Negativní ohlasy se však valily z více stran. „Otázkou je, zda vznikne nákupní horečka u domácích spotřebitelů v očekávání zdražení. Případné zdražení benzinu koncem roku může dopadnout na celou ekonomiku. Ukazuje se že dozrává situace k diskusi jakou ČNB, jako součást tvorby určité komplexní hospodářské strategie, chceme. A to jak v souvislostech budoucnosti měnové unie, tak i vlivu centrální banky nejen na měnu a finanční sektor, ale i rozvoj celé ekonomiky,“ prohlásil místopředseda stínové vlády KSČM pro hospodářskou politiku Jiří Dolejš.

Intervenční rozhodnutí lze klasifikovat jako vlastizradu

„Jsem nepříjemně překvapen zprávou, že Česká národní banka začala zasahovat proti silné koruně. Mám obavy, aby rozhodnutí ČNB nebylo jen ve prospěch vývozců, a to zejména silných nadnárodních skupin. Podle mého názoru to odnesou čeští spotřebitelé, závislí do velké míry na dovozu, třeba u vepřového masa až 50 procent. Přes kurzovní otázky se tímto řeší věci, které by měl řešit trh. A třeba na Slovensku, kde mají euro, musejí tento problém řešit jinými nástroji. Proto mě překvapuje tento krok ze strany lidí, kteří se hlásí k liberálnímu pojetí ekonomiky,“ konstatoval předseda Senátu Milan Štěch.

S ostrou kritikou přispěchal také místopředseda poslední federální vlády a v posledních letech politický glosátor Miroslav Macek. „Nemohu se zbavit přesvědčení, že poslední intervenční rozhodnutí ČNB by se svými důsledky dalo kvalifikovat jako vlastizrada. Což si dozajista nebudou myslet ti jedinci, kteří to věděli předem a řádně se napakovali, a pár exportérů. Příznivé efekty tohoto rozhodnutí, o nichž nás budou přesvědčovat centrální bankéři, jaksi nebudou. Vsaďte se!“ vyzval na svém webu Miroslav Macek.

Kdo nemá ulity peníze v eurech a dolarech, zchudne

Pozadu nezůstali ani komentátoři. „Krok České národní banky mi i způsobem, kterým byl zdůvodněn a přijat, připomíná amnestii Václava Klause, jež zcela zničila důvěryhodnost bývalého prezidenta a jejímž dovětkem je půl procenta pro ´klausovskou´ Hlavu vzhůru. Česká národní banka si svým, v lepším případě, výstřelem do tmy zadělala podobným způsobem, když dala zásadní argument do rukou příznivců eura," napsal ve svém komentáři redaktor Lidových novin Luboš Palata.

„Už teď je jasné, že cílem této devalvace je, abychom všichni, kdo nemáme většinu peněz ulitou někde na účtech v eurech a dolarech, na rozdíl od Slováků zchudli. V situaci, kdy šly i bez ČNB rychle nahoru ceny některých základních potravin – stačí se podívat na mléko, brambory – o stabilně vysokých cenách nafty a benzinu nemluvě, je to pro velkou část chudších Čechů další rána mezi oči,“ dodal komentátor.

„Povede to ke zvýšení cen v horizontu tak tří měsíců. Myslím si, že v ročním úhrnu by ten pohyb kurzu přibližně o pět procent neměl udělat o moc víc než půl procentního bodu na inflaci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Ery. Ale jestli tato devizová intervence přispěje k inflačnímu cíli, který představují pro ČNB dvě procenta, není vůbec jisté. Důvodem je to, že v podhoubí dezinflačních tlaků v české ekonomice je slabá domácí poptávka i relativně vysoká nezaměstnanost, která drží na uzdě mzdy a drží domácnosti při zemi, co se týká ochoty utrácet.

Zvýšení exportu závisí na oživení v eurozóně

„Tenhle přirozený dezinflační tlak, který vyvěrá z dané situace, se může podařit České národní bance zlomit pouze v případě, že slabší korunou přispěje také nějakým způsobem k nastartování domácí poptávky, k jejímu oživení. A i když má ČNB v rukávu řadu argumentů, tak si myslím, že ty dopady nejsou vůbec jednoznačné a že efekt slabší koruny na domácí poptávku a celkový hospodářský růst je přinejmenším hodně nejistý,“ tvrdí ekonom Jan Bureš.

Od slabší koruny si mohou více slibovat vývozci, i když Václav Klaus upozornil, že znehodnocení kurzu poptávku po našem exportu nezvýší. „Oslabení koruny je vždy relativní výhoda, zlepšila se tím pozice exportérů, protože mají lepší schopnost cenově konkurovat. Ale jestli přijde i absolutní výhoda, to znamená zvýšení exportu, zvýšení přebytku obchodní bilance, to bude záviset na síle zahraniční poptávky, to znamená na vývoji, oživení v eurozóně, případně v ostatních částech světa,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Pohyb kurzu v řádu pěti procent vývoz moc neovlivní

Pozitivním dopadem na vyšší poptávku po českých exportech si v dohledné době není jist ani Jan Bureš. „Tak, jak funguje česká ekonomika, mám na mysli její strukturu, tak v něčem jsme konkurenceschopní, jako třeba ve vývozu strojírenských komponentů, ve vývozu automobilů, ale v něčem konkurenceschopní naopak nejsme, dejme tomu ve výrobě tabletů, chytrých telefonů a podobně. Na tom pohyb kurzu v řádu pěti procent, který je navíc nejspíš dočasný, nic moc nezmění,“ myslí si hlavní ekonom Ery Jan Bureš.

Uvažovat o změně postavení a vlivu ČNB na měnu, finanční sektor i rozvoj celé ekonomiky však není na pořadu dne. „Při tomto nastavení měnového režimu není jiná alternativa než ta, že je ČNB v jisté míře nezávislá. Pořád je to lepší varianta, než když by byla tzv. odnoží Ministerstva financí. Můžeme kritizovat, jak si ČNB nastavuje svoji měnovou politiku, ale to nastavení mi přijde pořád tzv. druhé nejlepší. To první nejlepší neexistuje. Nezávislá centrální banka je jedním z nejlepších řešení, jaké může existovat,“ konstatuje Petr Sklenář z J&T Banky.

Revidovat mandát ČNB není na pořadu dne

„I když osobně nesouhlasím se spuštěním těchto devizových intervencí a nemyslím si, že by to byl nutný krok, tak diskuse o nějaké změně v působení ČNB namístě podle mě nejsou. ČNB se chová jinak velice korektně a v zásadě předvídatelně, i když tento poslední krok předvídatelný nebyl. Ale je velice transparentní institucí, která se snaží primárně cílovat inflaci, snaží se fungovat v rámci svého mandátu a nemyslím si, že je namístě nějakým způsobem revidovat její mandát, který je zakotven v Ústavě a v navazujících zákonech,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.