Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta a je významným vědeckým milníkem. 

Zpráva o přistání přišla krátce po 17:00 SEČ, zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosednul. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi. V řídícím středisku v Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel Evropské vesmírné agentury ESA Jean-Jacques Dordain to v emotivní řeči krátce poté označil za "obrovský krok vpřed" v prozkoumávání vesmíru. 

Evropská mise je pokládána za milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první lidmi vyrobené těleso. 

Fáze sestupu stokilogramového zařízení na kometu byla zřejmě nejnapínavější částí zatím deset let trvající mise, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z doby, kdy se soustava před zhruba 4,6 miliardami let formovala (jak takové vznikající sluneční soustava vypadá si můžete prohlédnout na nedávném snímku z našeho vesmírného sousedství). 

Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Předpoklady expertů, kteří se domnívali, že by k dosednutí Philae měly stačit kotvící harpuny, se tak nakonec vyplnily. Podle řídícího týmu je sonda v pořádku a komunikuje. 

Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem.