Jednání s tímto zločineckým gangem, který se podle deníku El País asi z poloviny podílí na vývozu kokainu z Kolumbie a vydělává i na pašování migrantů, je součástí iniciativy prvního levicového prezidenta země Gustava Petra. Ten před dvěma lety, když nastoupil do úřadu, slíbil voličům ukončit v zemi násilí uzavřením dohod se všemi ozbrojenými skupinami.

Zahájení jednání s největším kolumbijským gangem oznámila vláda ve stejný den, kdy také uvedla, že armáda obnovila vojenské operace proti povstalecké skupině Vojsko národního osvobození (ELN). I s tou vláda vedla rozhovory, už od listopadu 2022, jednání ale uvázla na mrtvém bodě, jelikož ELN pokračovala v kriminální činnosti, včetně únosů.

Klan ze zálivu, který se v březnu přejmenoval na Gaitánovo vojsko Kolumbie (EGC), má asi 7000 členů a operuje v nejméně 17 ze 32 dvou departementů, zejména na severu země. Název si gang změnil ve snaze distancovat se od své minulosti, v níž se věnoval obchodu s drogami, vydírání, nelegální těžbě či pašování migrantů po nebezpečné trase do Panamy. V dubnu EGC zaslalo dopis vládě, v němž požádalo o pozastavení zatykačů na několik svých šéfů.

Gustavo Petro, který sám byl v mládí členem nyní už neexistující gerily, se stal před dvěma lety prvním levicovým prezidentem Kolumbie. Už v kampani sliboval voličům, že v zemi nastolí "úplný mír". V říjnu 2022 parlament schválil zákon o úplném míru, který dává Petrovi mandát jednat s ozbrojenými skupinami s cílem ukončit jejich násilnosti. Mnohé z těchto skupin bojují o moc v oblastech, kde se pěstuje koka, z níž se vyrábí kokain. Kolumbie je největším světovým producentem této drogy, kterou gangy vyváží nejvíce do Spojených států a Evropy.

Největší gerilou v Kolumbii byla skupina Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), s níž uzavřel mírovou dohodu v roce 2016 tehdejší prezident Juan Manuel Santos a jejíž členové se až na výjimky v roce 2017 vzdali zbraní. Z FARC poté vznikla politická strana, která dostala na základě mírové dohody i několik křesel v parlamentu. Zločiny FARC soudí zvláštní tribunál JEP, který vyšetřuje i příslušníky vládních jednotek kvůli boji s gerilami. Přiznáním viny a spoluprací s tribunálem mohou získat mírnější tresty, například jen domácí vězení.