Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 1°C Občasné sněžení

V Česku je odhalena jen malá část onemocnění legionelózou

V Česku je odhalena jen malá část onemocnění legionelózou
Legionella pneumophila | zdroj: Profimedia

V České republice je odhalena jen malá část případů onemocnění legionelózou, ačkoliv její diagnostika je snadná, rychlá a spolehlivá. ČTK to dnes sdělila primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov Ivana Kohnová. Podle ní byla na střední a severní Moravě letos potvrzena tato nemoc zhruba u dvou desítek pacientů.

Bakterie legionelly mohou vyvolat zápal plic, tzv. legionářskou nemoc, případně mírnější variantu onemocnění podobnou chřipce. Mohou se vyskytovat ve vodě nebo ve vlhké půdě. Přenášejí se mimo jiné klimatizací, vodovodními sítěmi či vzduchotechnikou. Lidé se nakazí především vdechováním kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.

„Jsem toho názoru, že nejen v ČR, ale obecně i v jiných zemích je toto onemocnění poddiagnostikováno. Lékaři v terénu totiž vyšetření na legionellu běžně u pacientů neprovádějí, takže onemocnění uniká pozornosti. A pokud do terapie použijí antibiotika, která ve svém spektru legionellu mají, pak může být onemocnění vyléčeno, aniž bylo diagnostikováno,“ uvedla Kohnová.

V Česku bývá podle Kohnové ročně nahlášeno přibližně 150 případů tohoto onemocnění, přičemž některé evropské země mají záchyt daleko vyšší, a to i 1500 případů. „Na onemocnění se především musí myslet, zvláště u predisponovaných jedinců s jasnými klinickými a laboratorními nálezy a zejména při uváděných anamnestických údajích,“ sdělila primářka.

Diagnostiku lze provést v laboratořích ještě týž den pomocí průkazu antigenu legionelly z moči, což je tzv. rychlá diagnostika. „Nicméně zlatým standardem zůstává kultivace sputa (hlenu z dýchacích cest) s požadavkem na kultivaci legionelly. Dalším možným testem je průkaz pomocí PCR ze sputa nebo laváže z DCD (výplachu dýchacích cest, pozn. red.), což se většinou provádí u hospitalizovaných pacientů,“ doplnila Kohnová.

Průkaz protilátek pro diagnózu akutního onemocnění nemá podle primářky smysl. „Pokud je plně rozvinuto onemocnění s klinickými projevy, je důležité včas nasadit antibiotika nebo jejich kombinaci a pátrat po zdroji, abychom zabránili dalším onemocněním,“ uvedla Kohnová.

Ostravská laboratoř společnosti AGEL od začátku prázdnin odhalila jeden případ legionelózy u pacienta z Třinecka a v Novém Jičíně bylo zaznamenáno pět případů. Na střední Moravě je od začátku roku potvrzeno 14 nákaz, z toho osm o letních prázdninách. „Onemocnění má dvě formy. Mírnou, která vypadá jako běžné respirační onemocnění a většinou odezní samo i bez antibiotik. Nazývá se pontiacká horečka, ale pokud není provedeno vyšetření na původce, ani se to nedozvíme,“ dodala Kohnová.

Pokud ale člověk onemocní vážnější formou, tedy tzv. legionářskou nemocí, pak může jít často i o život. „Zvláště ohroženi jsou oslabení pacienti - senioři, lidé s dalšími onemocněními, kuřáci, alkoholici, ale, bohužel, někdy i primárně zdraví jedinci,“ upozornila primářka. V souvislosti s nákazou bakterií legionella eviduje v poslední době dvě desítky mrtvých sousední Polsko. Oběti jsou lidé, kteří trpěli i dalšími nemocemi.

Zdroje: