Za stávající právní úpravy není možné, aby se v trestním řízení, ve kterém se projednávají utajované skutečnosti cizí moci, obžalovaní a jejich obhájci seznamovali s listinnými důkazy, pokud nejsou držiteli osvědčení vydaného Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Soud nyní čte odůvodnění.

Návrh vychází z případu bývalého občanského zaměstnance ministerstva obrany Jiřího Táborského, jenž prý vyzradil Lucii Pohorelcové část směrnice NATO. Pohorelcová údaje využila v podnikání. Zastupovala firmu Pohorelec, která vyvíjela a vyráběla mimo jiné protichemické prostředky. Oba kvůli tomu čelí trestnímu stíhání.

Návrh na zrušení sporného ustanovení podal Městský soud v Praze. Pražští soudci se domnívali, že podmiňovat přístup obviněného k utajovaným skutečnostem v trestním řízení osvědčením NBÚ je nepřípustné. V případě Táborského a Pohorelcové šlo o dva navržené důkazy, jež podléhají utajení.

Listina základních práv a svobod stanovuje, že každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům a aby měl možnost připravit si obhajobu. Podle listiny si také mají být účastníci řízení rovni. To však podle městského soudu není možné, pokud se s částí informací smí seznámit jen jedna strana sporu.