Vše začalo jako rutinní vojenské cvičení, kterého se účastnilo celkem šest ponorek a několik lodí. Kursk měl za úkol 'potopit' velitelskou křižník Petr Veliký s admirálem Popovem na palubě. Když se ponorka dostala do ideální střelecké pozice a vypustila torpédo, plavidlem otřásla exploze, která zasáhla kromě muničního skladiště celou přední sekci včetně kapitánského můstku.

Všichni námořníci v této části ponorky byli okamžitě mrtví. Za dvě minuty následoval druhý masivnější výbuch, který roztrhal čelo ponorky, takže nabírala vodu a rychle klesala ke dnu. Boj o život 23 přeživších mužů v zadní části ponorky začal.

Ruská reakce byla od samého začátku pomalá. Armádě trvalo 12 hodin, než vůbec vyhlásila poplach, a dalších pět hodin, než se jí podařilo ponorku lokalizovat. Do hlubin vyslala ponorky, jejichž úkolem bylo spojit se s Kurskem a vytvořit tak bezpečnou cestu pro přeživší. Náročný manévr se ale bohužel nezdařil. Rusko, ač nedisponovalo žádnou další použitelnou technikou, s žádostí o zahraniční pomoc trestuhodně otálelo.

'Malá technická závada'

Armáda mezitím v médiích tvrdili, že Kursk má jen malou technickou závadu. Admirál Popov například ruské televizi sdělil, že námořnictvo je v kontaktu s posádkou a zásobuje ji pitnou vodou a kyslíkem. Situace se začala hýbat až po zásahu prezidenta Vladimira Putina, který dal rozkaz, aby námořnictvo přijalo zahraniční pomoc.

Norsko-britská posádka se k ponorce dostala až po devíti dnech a záchranáři bohužel zjistili nepříjemnou pravdu, že všichni námořníci na palubě už zemřeli.

Putin byl v srpnu 2000 ve funkci pouhé tři měsíce a v den neštěstí si užíval dovolenou v letovisku u Černého moře. O nehodě Kursku ho armáda ihned neinformovala, a když se k němu tragická zpráva konečně dostala, námořní velení ho ubezpečovalo, že vše je pod kontrolou, a proto není třeba, aby si kazil dovolenou. Putin tehdy na dovolené ještě několik dní zůstal. Tohoto rozhodnutí později musel hořce litovat, protože hněv pozůstalých i obyčejných Rusů se stočil právě jeho směrem. Jak je možné, že si užíval volna, když jeho 118 občanů bojovalo o život v potopené jaderné ponorce?

Situaci se snažil rodinám námořníků vysvětlit tehdejší premiér Ilja Klebanov, ale jeho tvrzení, že Kursk potopila americká ponorka u lidí neobstálo. Matka jednoho z námořníků Naděžda Tyliková příval lží nevydržela a slovně se pustila jak do premiéra, tak do prezidenta Putina. Jelikož dáma nebyla k utišení, museli premiérovi lidé zavzpomínat na staré dobré sovětské praktiky. Kamera přítomného filmového štábu zachytila, jak k Tylikové přistoupila žena s injekcí sedativ, kterou ji jakoby nic píchla. Tyliková po několika vteřinách ochabla a zřítila se na židli. 

Jaderná flotila bez peněz

Kursk nakonec po 11 měsících vylovila nizozemská firma, kterou tímto úkolem pověřila ruská vláda. Poničené tělo ponorky bylo odtaženo do Ruska, kde proběhlo rozsáhlé vyšetřování.

Ve vyšetřovací zprávě se uvádělo, že první detonaci vyvolala chemické reakce peroxidu vodíku, který z torpéda unikal a následně divoce reagoval buď s mosazí nebo mědí. Reakci provázelo rapidní zvýšení teploty, které způsobilo detonaci petroleje. Torpéda byla dlouhá léta skladována bez jakékoli údržby, protože Rusové na ni zkrátka neměli prostředky. Druhý výbuch, který nasledoval za několik desítek vteřin, měla na svědomí zbývající torpéda, které byla v přední části ponorky uskladněná a nedokázala vzdorovat vysokým teplotám v hořícím muničním skladu.

Přestože se předpokládalo, že zbývajících 23 námořníků mohlo pod hladinou vydržet naživu i několik dní, vyšetřování ukázalo, že posádka v zadní části ponorky nepřežila o mnoho déle než jejich kolegové. Důkazy v ponorce dovedly vyšetřovatelé k závěru, že v plavidle vypukl další požár způsobený generátory chemického kyslíku. Jeden z nich údajně spadl a při kontaktu s vodou začal hořet. Kdo ze zbývající posádky neuhořel, udusil se jedovatými zplodinami dlouho před tím, než se k potopené ponorce kdokoli vůbec přiblížil.

Pravda bývá jednoduchá

Rusko se dlouho dobu snažilo vyhnout odpovědnosti za nehodu. Podle první verze Kursk narazil do zapomenuté miny z druhé světové války. Odborníci tuto verzi zanedlouho vyvrátili, protože mina by sice Kursk poškodila, ale velice těžko by narušila jeho robustní ocelovou konstrukci.

Dále se Rusové pokoušeli veřejnost přesvědčit, že Kursk explodoval po zásahu amerického torpéda. Dokonce uveřejnili satelitní snímek americké ponorky, která kotvila tou dobou v nedalekém norském přístavu. Rusko nakonec v tichosti potvrdilo, že tragédii opravdu způsobila neudržovaná munice. Mnozí lidé, i přes poměrně přesvědčivé důkazy, dodnes tvrdí, že za zkázou Kursku stojí Američané. Ať žijí konspirační teorie!