Stát utápí miliardy: A bude hůř
2. 8. 2025 – 13:17 | Ekonomika | Štěpán Bárta
Česko i nadále jede na dluh, ale letos zatím o něco opatrněji. Státní rozpočet skončil k 31. červenci se schodkem 168 miliard korun. To je sice nejnižší červencový deficit od doby covidu, ale pořád šestý nejvyšší v historii samostatného státu.
Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo aktuální čísla, která dávají politikům důvod k opatrnému optimismu – ale i občanům důvod k zamyšlení. Za jediný měsíc se díra v rozpočtu prohloubila o dalších 15,8 miliardy korun. A i když se vláda chlubí lepším výběrem daní, celkový dluh dál tiše bobtná.
Daně sypou víc. Pomohlo zúčtování i vyšší platy
V meziročním srovnání si stát polepšil – schodek je o 24 miliard nižší než ve stejném období loňského roku. „Daří se nám držet na uzdě povinné výdaje a přitom neškrtíme investice, zejména do dopravy. Pokud vydržíme, plánovaných 241 miliard se nám podaří dodržet,“ věří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Příjmy státu vzrostly meziročně o šest procent. Tahounem byl výběr daní, který šel nahoru o 9,7 procenta. Daň z příjmů fyzických osob stoupla o 13,8 procenta, což je kombinace rostoucích mezd a změn ve zdanění, které se začaly naplno projevovat až letos při ročních zúčtováních.
Na daň z příjmů právnických osob si stát přišel o 11 procent více než loni, čemuž pomohla povinnost auditu a pozdější podávání přiznání přes daňové poradce. Daň z neočekávaných zisků (windfall tax) přinesla dokonce o 27,2 procenta více, konkrétně pět miliard navíc.
Mladí přestávají pít. Státu mizí peníze z piva a vína
Spotřební a energetické daně celkově posílily o 3,6 procenta. Nejvíc se na tom podílel tabák, paliva, alkohol a energie. Ale u piva a vína stát zaznamenal drobný pokles. Podle ministerstva za to může měnící se životní styl mladé generace, která se údajně odklání od alkoholu. Výpadek sice není dramatický, ale trend je zřetelný.
U daně z přidané hodnoty (DPH) stát inkasoval o 7,8 procenta víc, a to hlavně díky tomu, že lidé pořád utrácejí – i když často spíš kvůli inflaci než radosti z bohatnutí. Pomohly také legislativní změny, například zrušení některých daňových výjimek ve finančním sektoru.
Důchody, dávky a miliardy na péči
Na výdajové straně rozpočtu stouply náklady o 3,3 procenta. Nejvíc spolykaly sociální dávky, hlavně důchody, které rostly o jedno procento. Výrazně vzrostl i příspěvek na péči – o 4,5 miliardy korun – kvůli loňské úpravě zákona o sociálních službách.
Ačkoli vláda zatím plní plánovaný rozpočtový vývoj, v druhé polovině roku přijde zkouška ohněm. Bude totiž jasnější, jestli vyšší výběr daní dokáže skutečně udržet tempo výdajů – nebo se Česko opět přiblíží k propasti čtvrtbilionového deficitu.