Konec papírových peněz: Podniky už berou jen karty, zoufalí senioři si nekoupí ani chleba

Už se vám někdy stalo, že jste si chtěli zajít třeba na kávu nebo jen úplně normálně nakoupit, ale prodavač se na platnou bankovku ve vaší ruce díval, jak kdyby papírové peníze snad viděl poprvé? 

Pro mladší generaci ověšenou elektronikou a schopnou platit kartou, telefonem, hodinkami, prstenem a bůhvíčím ještě se samozřejmě nejedná o žádný větší zádrhel, ale pro člověka nad sedmdesát, který třeba ještě k tomu může trpět nějakým snížením kognitivních funkcí, se jedná o velmi krutou bariéru.

Řešit všechno bez hotovosti a s minimem kontaktu je trend, který nabral na síle během pandemie covidu a nezdá se, že by měl někam ustoupit. A byť u nás zatím není ve zvyku vykazovat z obchodu nebožáka s bankovkou, ve spoustě zemí prvního světa už na hotovost prakticky nenarazíte.

Jako laboratoř budoucnosti v tomto ohledu působí především Švédsko, kde se dnes v kamenných obchodech platí jen v pouhopouhých 10 % případů, jak uvádí analýza deníku The Guardian.

Ještě extrémnější je situace v Asii. V Číně mobilní platby naprosto ovládly trh – hotovost představovala pouze necelá 4 % peněz v oběhu. Podle zpráv The Guardian došla situace tak daleko, že čínská vláda musela nedávno zasáhnout a pod hrozbou trestů výslovně zakázat obchodníkům odmítat fyzické peníze. Miliony čínských seniorů totiž měly problém si koupit jídlo, protože neuměly zacházet se smartphony.

Trend je k rozeznání i jinde v Evropě. Například ve Velká Británii přešla podle dat sítě LINK na britských hlavních obchodních třídách za poslední rok do plně bezhotovostního režimu každá sedmá provozovna.

Což sice není až tak dramatický odklon od hotovosti jako v případě zmiňované Číny, ale i tak to může působit nepříjemnosti: Organizace Age UK například zjistila, že zhruba 2,4 milionu britských seniorů je na hotovosti absolutně závislých, protože kvůli zhoršenému zraku nebo artritidě nedokážou ovládat moderní dotykové terminály.

A ani my v Česku nejsme o nic pozadu: Data ukazují, že u nás bezhotovostně platí už 60 % spotřebitelů. Experti ale také odhadují, že tu žije zhruba 700 tisíc seniorů, kteří jsou závislí na hotovosti.

Rýsující se problém odhalují i data z reálného finančního trhu. Jak vyplynulo z nedávného průzkumu společnosti Provident Financial, o kterém informoval portál Legalweb, až čtvrtina zákazníků této instituce (což představuje obrovskou masu lidí s nižšími příjmy a seniorů) dokonce vůbec nemá bankovní účet. Nucený přechod na digitální platby by je tak de facto odstřihl od základního ekonomického fungování.

A právě proti tomu se snaží bojovat skupina senátorů, která se již delší dobu snaží zakotvit v české legislativě základní lidské právo být offline a platit hotově. Což je iniciativa, která by ještě před deseti lety zněla jako spadlá z višně, dnes už je ale kriticky potřeba.

Však i ono samotné Švédsko začalo radit občanům, aby si pro jistotu nechali i nějakou hotovost, protože mít úplně všechno jen digitálně, s sebou také nese spoustu rizik.