Na předání dalších podkladů se ještě chystá.

Byl jste na tom skutečně tak špatně, že byste si musel půjčovat peníze na oblečení, jak včera uvedl Vít Bárta ve svém prohlášení k celé kauze?

Ne, je to hloupost. Reakce Víta Bárty mě překvapila, ale chápu ji - je to způsob obrany.

V rozhovoru pro MF DNES jste uvedl to, že jste byl se stranou Věcí veřejných i Vítem Bártou velmi úzce svázán díky jisté směnce na deset milionů, jež vás zavazovala k loajalitě. Ale i dalším povinnostem, ne?

Ano, směnka byla vázaná smlouvou, ale byla vypsaná bianko s mým podpisem - takže se dala použít na cokoli. Měl jsem však s panem Bártou přátelský vztah, vzájemně jsme si věřili. Vnímal jsem to také tak, že když budu kandidovat na starostu první městské části, tak mám i odpovědnost vůči straně. Je třeba uvést na pravou míru však to, že směnka nebyla podepsána s Vítem Bártou, ale s Věcmi veřejnými.

To znamená, že jste se musel vyplatit, aby byla zničena?

Ne, to ne. Bylo to podmíněno tím , že mohu vystoupit ze strany, ale zároveň se vzdám zastupitelského mandátu. Loni v srpnu můj mandát skončil, tak jsem právníka, který ji měl v držení, požádal, aby mně ji vydal.

Podstatně menší částky však nakonec stojí za tím, že se celá aféra spustila. Teď se sice hovoří už jen o 170 tisících, které jsou podle vašich vyjádřeních úplatou za loajalitu, podle tvrzení Víta Bárty, současného ministra dopravy, však byly jen půjčkou. To nechme nyní stranou. Vytratily se ale pravidelné měsíční sumy ve výši 55 tisíc korun, o kterých jste také hovořil.  Ty už se tedy vysvětlily a nebyly žádným úplatkem?

Nevysvětlily, ale já jsem byl skutečně přesvědčen o tom, že to byla částka, kterou mně pan Bárta jako výkonnému místopředsedovi poskytoval na provozní měsíční náklady. 

Takže třeba na kancelářské sponky?

Ano, mimo jiné i na ně. Ovšem provozní náklady nejsou samozřejmě jen o sponkách - platí se z nich právní i notářské služby, různé opravy - zkrátka vše, co je nezbytně nutné k provozu, jak už sám název napovídá. Zjednodušení, že by to byly jen peníze na kancelářské sponky odmítám - je nelogické.

Asi jste zažíval nejhorší dny ve svém životě. Je to už lepší?

Tím, že jsem odevzdal své důkazy policii a státnímu zastupitelství, tlak ze mě pozvolna padá, i když to samozřejmě ideální určitě není.

Bál jste se o svoji bezpečnost. To už pominulo?

Ty důvody byly oprávněné. I proto nechci sdělovat, kde jsem a příliš jsem nepoužíval telefon. Policie mi nabídla sama na základě faktů, jež jsem uvedl, ochranu. Tu jsem odmítl, ale zajistil jsem si ji vlastními cestami. Věřím však, že se situace už stabilizuje. I když ještě v nejbližších dnech budu dodávat k vyšetřování další dokumenty a podklady.

Vzhledem k vašemu vypnutému telefonu po návratu z Kazachstánu vás prý nemohli kontaktovat ani spolustraníci, aby vás pozvali na jednání klubu. Tam vás z Věcí veřejných vyloučili. Hájili se však tím, že vás celou dobu marně sháněli. Jak to tedy bylo - poslali vám alespoň sms zprávu, když nešlo se vám dovolat?

Ne, ani žádná esemeska nepřišla.

Takže se s vámi nikdo ze spolustraníků nechtěl spojit? Vyjádřit vám třeba i podporu?

Nevím o nikom takovém, volalo mně hodně lidí, ale převážná většina z nich byli lidé z médií. jediný, kdo mně jasně neodsoudil a byl při mně, byl zřejmě jen Stanislav Huml. Ostatně o hodně záležitostech, jež nakonec takto vyústily, věděl, byť jsem ho samozřejmě nezatěžoval detaily.

Ve sněmovně jste od rozpoutání kauzy nebyl. Obáváte se toho, jak vás ostatní poslanci přijmou?

Asi to nebude úplně příjemné, ale pevně věřím, že nakonec většina pochopí, že můj postup pomůže situaci v české politice naopak zdravě vyčistit.

Znamená to, že si ráno před odchodem do Sněmovny vezmete nějakou kouzelnou pilulku?

Opravdu ne. Ani nic ostřejšího, pokud byste se chtěla ptát...

O tom, že byste z politiky zcela zmizel, nepřemýšlíte?

Ne. Tím by ztratilo toto vše smysl.