"Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu," řekl Pithart.

Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem Sněmovny.

"Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta," zprostředkoval reakci Miloše Zemana prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.

"Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a Sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch 20 let," poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, "není-li pouhou replikou Sněmovny".

Největší úspěch? Blokace nákupu gripenů

Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na 100 let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem.

Poukázal na to také současný předseda Senátu Milan Štěch s poukazem na to, že Sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů.

Senát podle statistik dosud z více než 2000 posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání.

Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.