Německý kancléř Olaf Scholz neočekává, že by Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zastavily vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes na tiskové konferenci po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Oba předsedové vlád zdůraznili, že jejich země budou Ukrajině pomáhat v obraně proti ruské agresi, jak dlouho to bude nutné.

"Neočekávám, že by Spojené státy přestaly podporovat Ukrajinu v její obraně," prohlásil Scholz. Spojené státy jsou nyní největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, která se už skoro tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, Německo je na druhém místě.

V pondělí vystřídá amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě Donald Trump. Republikán Trump výši americké pomoci v minulosti kritizoval a prohlásil, že chce válku rychle ukončit.

Také podle Scholze a Kristerssona by měla válka skončit co nejdříve, o podmínkách mírových jednání by ale podle nich měl rozhodnout Kyjev.

Předsedové vlád Německa a Švédska se rovněž shodli, že jejich země budou nadále Ukrajinu podporovat. Kristersson zdůraznil, že se ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo dosáhnout cílů války a naopak výsledkem invaze na Ukrajinu je, že se Švédsko a Finsko staly členy NATO.

Německý kancléř také zopakoval, že jedním z témat nadcházejících voleb do Spolkového sněmu bude i další financování pomoci Ukrajině. Podle něj se budou němečtí voliči rozhodovat, zda se bude Ukrajině pomáhat na úkor domácích výdajů, či nikoli. Scholz chce peníze pro Ukrajinu financovat z půjčky, kvůli které by podle něj měla být pozastavena platnost takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které brání rychlému zadlužování země. Opoziční strany - konzervativní unie CDU/CSU a liberální FDP - další zadlužování země odmítají. Podle Scholze to ale znamená, že se bude muset pomoc Ukrajině financovat na úkor důchodů či investic do německé infrastruktury.