Financování programů EU zajišťuje nejprve stát, kterému pak EU následně zasílá svůj příspěvek. "To působí jako určitý 'polštář' ve prospěch příjemců dotací, nicméně také vytváří rizika pro státní rozpočet v případě zdržení plateb z EU, což se stalo právě v loňském roce," uvedl Kalousek.

V roce 2011 byly pozastaveny certifikace plateb pro operační programy Doprava, Životní prostředí a ROP Severozápad zahrnujícího Ústecký a Karlovarský kraj. Platby nyní nejsou propláceny ani u programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Kvůli problémům v těchto programech se schodek prohloubil asi o 12,8 miliardy korun, tedy o 7,8 miliardy korun proti schválenému rozpočtu, dodal ministr.

Šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka považuje nedodržení schodku za vážnou chybu, která může ohrozit věrohodnost Česka navenek. "Ministr, který není s to dodržet zákon o rozpočtu, by měl rezignovat," uvedl. Připomněl, že se to stalo Kalouskovi podruhé. Příčinu propadu rozpočtu Sobotka vidí nejen v neschopnosti čerpat peníze z EU ministerstvy životního prostředí, dopravy a zejména školství, ale také v rozpadu výběru daní od osob samostatně výdělečně činných a ve zdanění stavebního spoření.

Schodek 3,7 procenta HDP

Podle metodiky Evropské unie známé jako ESA 95 činil schodek státního rozpočtu 124,2 miliardy korun. Účetní metodika ESA 95 se využívá v rámci EU mimo jiné i ke stanovení toho, zda země plní maastrichtská kritéria, nutná pro přijetí eura. Jedním z nich je deficit veřejných financí, který loni skončil zřejmě na 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo původně počítalo se schodkem 4,6 procenta HDP.

"Všechno nasvědčuje tomu, že původní cíl vlády dosáhnout salda vládního sektoru v poměru k HDP ve výši 4,6 procenta jsme splnili s velkou rezervou. Aktuálně jej odhadujeme na 3,7 procenta HDP," uvedl ministr. Pro přijetí eura je nutné deficit stlačit pod tři procenta HDP.

V následujících letech by měl deficit veřejných financí podle plánů MF dále klesat. Letos plánuje úřad pokles na 3,5 procenta, za rok na 2,9 procenta a v roce 2016 vyrovnané veřejné finance. Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů, zdravotních pojišťoven a dalších veřejných institucí.

Vybralo se méně na daních

Na daních stát letos vybral o zhruba 20 miliard korun méně, než plánoval. Nejvíce se propadly příjmy u daně z příjmu fyzických osob, zhruba o 11 miliard korun. U DPH stát vybral o tři miliardy méně, u spotřebních daní o dvě miliardy méně a u daně z příjmu právnických osob o dvě miliardy méně.

Příjmy ze sociálního zabezpečení byly o 6,5 miliardy nižší. "U státního dluhu naopak příjmy byly proti plánům vyšší o pět miliard vzhledem k rostoucí důvěře finančních trhů," uvedl ministr. Celkově byly příjmy rozpočtu proti plánům o více než 58 miliard korun nižší a činily 1012,7 miliardy korun.

Výdaje byly proti plánům nižší o 50 miliard korun a činily 1155,5 miliardy korun. Například na úrocích ze státního dluhu díky pro ČR příznivé situaci na finančních trzích stát ušetřil 16,7 miliardy korun.

Podle náměstka ministra financí Jana Gregora se národní část rozpočtu vyvíjela lépe, než se očekávalo. "Výpadky v daňových příjmech byly víceméně kompenzovány úsporami v oblasti úrokových nákladů ze státního dluhu," uvedl.

Schodek nepřekročí 105 miliard

Kalousek vyloučil, že by schodek rozpočtu letos překročil plánovaných 105 miliard Kč. "To, co teď prožíváme, není ani tak krize reálné ekonomiky, ale krize důvěry na finančních trzích. Nikdo nevěří nikomu. A nejlepší způsob, jak o důvěru přijít, je porušit závazné slovo, které dala tato vláda veřejnosti. Já udělám všechno proto, abychom oni nepřišli," uvedl.

Příjmy by se podle Kalouska měly letos propadnout o 30 až 50 miliard korun kvůli horšímu vývoji ekonomiky. "Mé přání je, aby úspory byly pouze na výdajové straně. Politická realita je ale zřejmě taková, že úspory budou v poměru dva díly na výdajích a jeden díl na příjmech," dodal ministr.

Analytici se k výsledkům rozpočtu vyjadřovat nechtěli, protože se žádné detaily o struktuře rozpočtu nedozvěděli. "Hodnotit, zda jsou čísla dobrá, či špatná, se na rozdíl od optimistického vyjádření státu v této fázi vskutku neodvážíme. Musíme počkat na detaily. Co se ale odvážíme, je tvrdit, že pro rok 2012 můžeme na plánovaný deficit 105 miliard korun zapomenout. Budeme rádi, když deficit nepřekročí hranici 150 miliard Kč," uvedla analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Přesné údaje o loňském rozpočtu budou známy na konci února.