Taťána Malá se do české politiky zapsala jako žena angažovaná ve službách Andreje Babiše, jako plagiátorka a také – jako "nejkratší" ministryně spravedlnosti. Skončila vlastně ještě dřív, než začala. Rezignaci oznámila už po třinácti dnech.

Je přitom jasné, že jedna z neoddanějších Babišových Amazonek neodešla z ministerstva z vlastní vůle, jak tvrdí, ale že ji k tomu přiměl premiér.

Babiš vlastně neměl na výběr. Kdyby agilní političku, přezdívanou ve sněmovně "Malá údernice", na ministerstvu ponechal, v legislativní radě vlády, kterou měla jako šéfka ministerstva řídit, by místo věhlasných právníků dupali králíci.

Někteří z členů tohoto poradního sboru avizovali záměr radu opustit, pokud Malá ministryní zůstane, a podepsali petici (tady) za její odvolání. Jiní nad nominací údernice do čela ministerstva, jemně řečeno, vyjadřovali údiv.

Bylo zřejmé, že Malá, jedna z Babišových žen z volebních plakátů hnutí ANO, by jako ministryně spravedlnosti byla právnickému stavu jen pro smích. Anebo k pláči. Copak by ji mohli respektovat soudci, advokáti, státní zástupci, notáři?

Rada k nezaplacení

Babiš bezpochyby nechtěl Malou odstavit už před středečním hlasováním sněmovny o důvěře vládě. Jenže ministryně se nedržela jeho doporučení, aby zpočátku raději nemluvila a naslouchala. A komu není rady, tomu není pomoci.

Záhy se ukázalo, že pro ministryni-učednici to byla rada k nezaplacení. Poté, co promluvila, změnila se z koule u Babišovy nohy na odjištěný granát v Babišově "Malé polní".

Ctižádostivá politička svolala na pondělní odpoledne tiskovku, kde chtěla přesvědčit, že ve svých dvou diplomkách (první o králících, druhá o rodinném právu) neopisovala. Popírala, že by udělala něco nečestného. Opak však zjistil a upozornil na něj Radiožurnál (tady).

Malá se zapletla do polopravd, výmluv (v lepším případě) a lží (v horším případě). Důkaz-video je zde.

"Za svou prací si stojím," hájila se. Ujišťovala, že se bude za své diplomky bít až do roztrhání těla. Tvrdila, že pouze zapomněla uvést zdroj u citace z jiné práce.

Copak ale lze pokládat za citaci několik stránek textu zkopírovaných metodou CTRL+C, CTRL+V - a to i s chybami? Notabene bez odkazu na zdroj. Taková činnost se samosebou "citací" nazvat nedá. To je "plagiace", paní Malá. A když to popíráte, svědčí to o vaší hroší kůži.

(Dobrá rada pro následovníky paní ministryně: Když už opisujete, kopírujete, "pajcujete" či "obšleháváte", dělejte to aspoň bez chyb.)

zdroj: YouTube

U ministra (ministryně) spravedlnosti řídicího (řídící) instituci, která dohlíží na justici, je plagiace přirozeně nepřípustný druh práce. Dá se pokládat za vzkaz adresovaný obyvatelům této země: Podvádět a lhát je přece tak lehké a tak běžné.

K této kauze se přirozeně dají přičíst jiná slabá místa paní ministryně. Zejména tristní střet zájmů v rodině. Manžel Malé podniká mimo jiné v insolvenčních řízeních.

Taťána Malá měla z pozice ministryně spravedlnosti na jeho byznys dohlížet. (Dřív se podle webu Echo24 snažila jít v manželových stopách. Dvakrát však propadla u zkoušek na insolvenčního správce).

Vedlejšák nevyšel

Taťáně Malé scházela jak společenská prestiž, tak právní erudice. Ve sněmovně na sebe upozornila pouze obranou Andreje Babiše. Navrhovala, aby justice odložila kauzu Čapího hnízda o čtyři roky. Pochopitelně proto, aby měl generální manažer ANO klid na práci.

Jinak se tahle poslankyně žádnou legislativní iniciativou, a už vůbec ne nějakou zajímavou myšlenkou, nezaskvěla. 

Po její rezignaci se na spravedlnost v zemi chystal dohlédnout Babiš. Sám se o to přihlásil, chtěl vzít ministrování na vedlejšák. A nedělal si legraci!

Tomu by se dalo říct z bláta do louže. Od političky podvádějící v diplomkách k premiérovi obžalovanému z dotačního podvodu! 

Nakonec od toho premiér upustil. Prý proto, že "nechce poslouchat blbé kecy opozice". Jenže "blbé kecy" nebyly slyšet jen z opozice, ale také z "ulice". Stačí se podívat na Twitter.

Do čela spravedlnosti teď nastoupí Jan Kněžínek, kvalifikovaný legislativec.

Takže sbohem a králík. Zaplaťpánbů.