Rok od žďárského útoku: V psychiatrii se téměř nic nezměnilo

- Magazín autor: roj

Od tragického útoku ve škole ve Žďáru nad Sázavou, kdy psychicky nemocná žena ubodala studenta a další zranila, uplynul rok. I když tragédie rozvířila debatu tom, jak podobným incidentům zabránit, ve skutečnosti se v ambulantní psychiatrii příliš nezměnilo. Státní opatření se na ni totiž nevztahují, upozornil psychiatr Ivan David.

Od žďárské tragédie uplynul rok

Od žďárské tragédie uplynul rok,zdroj: Petr Lemberk / MAFRA / Profimedia

Také zástupci institucí a organizací, jež pacientům a jejich rodinám pomáhají, varují, že Česko nemá ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž podporou by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je podle nich nedostatek.

Příznivější výhled naznačil předseda České psychiatrické společnosti Martin Hollý. Ocenil, že pro příští rok zrušilo ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce finanční omezení ambulancím pečujícím o lidi s nařízenou ochrannou léčbou. Pojišťovny zaplatí léčení i léky bez limitů.

Společnost dala ministerstvu podklady pro tvorbu odborného standardu pro centra duševního zdraví, v ČR by jich mělo vzniknout 30. Vytvořila také podklad pro rozšířené ambulance. Poskytovaly by širší služby pacientům, kteří potřebují intenzivnější péči. Jedná se nyní o jejich financování.

Případ se stal loni 14. října. Šestadvacetiletá Barbora Orlová z Ostravska ve škole zaútočila nožem na studenty. Šestnáctiletý Petr Vejvoda zemřel, když bránil spolužačku. Dvě studentky byly zraněny, další utrpěla šok, pobodaný byl i zasahující policista. Útočnici policisté zneškodnili elektrickým paralyzérem. Žena byla loni v únoru propuštěna z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu, protože už v roce 2012 zaútočila na žáky v Havířově.

Mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová řekla, že v reakci na neštěstí ve Žďáru vznikla pracovní skupina ministerstev zdravotnictví a vnitra pro ochranné léčení. Do novely zákona o specifických zdravotních službách navrhlo ministerstvo zdravotnictví změnu. K povinnosti lékaře hlásit soudu, když pacient nenastoupil na ochranné léčení, či ho svévolně opustil, přidalo povinnost hlásit to i policii, aby zasáhla.

Podle Davida by ke zlepšení péče mohlo vést například to, kdyby se obnovil systém krajských odborníků a spádovost v léčbě, aby daný psychiatr odpovídal za péči na určitém území, což nyní není.

Pacientů přibývá, lékaři nestačí

Co se týká nutných systémových změn, je podle něj potřeba, aby nemocní, kteří jsou opodstatněně pokládáni za nebezpečné, byli důkladněji sledováni.

To podle Hollého může být problém s ohledem na nedostatečné počty ambulantních psychiatrů v ČR. "Raketově roste počet lidí, kteří chodí k psychiatrovi, od roku 2000 je to nárůst o 66 procent na nynějších zhruba 600 tisíc, počet úvazků ale narostl jen o 30 procent. To znamená, že na pacienty není dostatek času," shrnul.

Zabezpečení škol je dostatečné

Ministerstvo školství se v reakci na tuto tragédii snažilo přispět k lepšímu zabezpečení škol. V únoru vydalo metodické doporučení shrnující pravidla pro vstup do budovy a další opatření.

Rozdělilo také šest milionů korun 64 školám a jednomu školského zařízení na zlepšení bezpečnostních opatření. Zájem o dotaci měly asi tři tisícovky škol. O vyhlášení dalšího obdobného programu se nyní neuvažuje.

Bezpečnost na školách také prověřovala Česká školní inspekce. Zjistila, že zabezpečení drtivé většiny škol je dostatečné. Samotné školy ale měly zároveň pocit, že by mohly své zabezpečení zlepšit.

Problematiku bezpečnosti školní inspekce sleduje průběžně. Rizikové školy navštívili inspektoři znovu, aby zjistili, zda se situace zlepšila. "Obecně lze říci, že české školy dělají pro zajištění bezpečnosti všech účastníků vzdělávání skutečně hodně," sdělilo ministerstvo školství.

Tagy: Česko domácí psychiatrie žďárský masakr

Zdroje: ČTK