8. května 1945/2. září 1945

8. května 1945 přesně ve 23:01 začala platit úplná a bezpodmínečná kapitulace Německa. Po šesti letech nastal velký oddych, pro Evropu oficiálně skončila 2. světová válka. Sedmdesáté výročí s sebou přinese velké oslavy a vzpomínkové akce, dá se očekávat, že svým rozsahem ještě předčí letošní výročí vylodění v Normandii. Oficiální konec války jako takové nastal 2. září 1945, když Japonsko podepsalo kapitulaci. A když už jsme u roku 1945, je potřeba připomenout i 6. a 9. srpna, v ty dny shodily Spojené státy atomovou bombu na města Hirošima a Nagasaki. Odhaduje se, že zemřelo až čtvrt milionu lidí.

6. července 1415

Význam 6. července a důvod, proč je den vyhlášený jako státní svátek, se děti v Česku učí už od základní školy. Letos uplyne 600 let od popravy reformátora a odbojného českého kazatele Jana Husa. Jeho upálení v Kostnici s nálepkou "kacíř" se stalo symbolem české náboženské reformace a způsobilo ještě silnější napětí v českém království a odstartovalo husitskou revoluci. Významné výročí budou připomínat akce během celého roku.

1. ledna 1990

První rok po Sametové revoluci s sebou přinesl rychlý vývoj dějin a množství významných politických, ekonomických i životních změn v Československu. Za vše zmiňme jeden z prvních kroků nově zvoleného prezidenta Václava Havla – vyhlášení rozsáhlé amnestie. Více než dvě třetiny odsouzených se dostaly na svobodu, dalším se tresty zkrátily. Celkem věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí. Krok to byl hodně kontroverzní a Havel za to sklidil nemalou kritiku, každopádně se podle statistik propuštění vězňů na kriminalitě výrazně neprojevilo.

21. dubna 1990

Příjezd papeže Jana Pavla II. do "nového" Československa byla velká událost nejen pro věřící, ale pro celou zemi. Přítomnost hlavy katolické církve jen půl roku po Sametové revoluci si tehdy dokázal představit jen málokdo. Jeho přílet tak byl důležitým symbolem svobody. Na papežovu mši na Letenské pláni tehdy dorazilo půl milionu lidí, obrovské publikum věřících měla i jeho mše na Moravě ve Velehradě.

A pojďme do zahraničí…

15. června 1215

Před 800 lety vydal král Jan I. Bezzemek Magnu Chartu Libertatum neboli Velkou listinu práv a svobod. K vydání přelomové listiny krále donutili angličtí stavové. Bylo to poprvé, co nějaký dokument omezoval pravomoci panovníka vůči poddaným. Listina je považována za nejvýznamnější raný dokument, který vedl k současnému ústavnímu právu.

18. prosince 1865

Když už jsme u významných listin – v roce 2015 uplyne 150 let od oficiálního zrušení otroctví ve Spojených státech. V tento den začal platit 13. dodatek ústavy USA o zrušení otroctví. Otroctví sice zrušil prezident Abraham Lincoln už v roce 1863, platilo ale jen na území států Unie. Věřil, že osvobození otroků pomůže ke znovuobnovení Unie. Ostatně svoboda otroků je jedním z nejvýraznějších výsledků války Severu a Jihu, která taktéž skončila v roce 1865. A ještě jednou sto padesát let – 14. prosince 1865 byl na Lincolna spáchán atentát, prezident zemřel o den později.

18. června 1815

A máme tu ještě jedno válečné výročí – uplyne 200 let od jedné z nejznámějších bitev: francouzská armáda vedená císařem Napoleonem I. utrpěla drtivou porážku u Waterloo. Jeden z největších vojevůdců prohrál s vojsky spojené Evropy. Bitva, která znamenala konec napoleonských válek, se stala celosvětovým symbolem velké porážky či fatálního selhání.