Český pojistný trh doznává od 1. 1. 2009 řadu změn v pojištění vozidel. Jednak se o to zasloužila novela zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jsou tyto změny výsledkem přirozeného vývoje pojistného trhu, kdy pojišťovny reagují na inflaci, nárůsty pojistného plnění, statistiky nehodovosti, ale také ve snaze získat a udržet si své zákazníky přichází s řadou výhodných nabídek. V současné době nabízí povinné ručení na českém trhu celkem 16 pojišťoven, které jsou jakožto poskytovatelé povinného ručení sdruženy v organizaci s názvem Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Nově mezi ně patří Axa pojišťovna, Hasičská vzájemná a Slavia pojišťovna. Těžší život pro nepojištěné řidiče Pro všechny motoristy je ze zákona povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle statistik ČKP je ovšem v Česku každé deváté registrované vozidlo nepojištěné a to i přes sankce, které vlastníkům či provozovatelům hrozí. Navíc škody způsobené nepojištěnými vozidly nejsou rozhodně zanedbatelné a rok od roku se zvyšují. S platností od 1. června 2008 může být provozovatel nepojištěného vozidla sankcionován částkou až ve výši 40 000 Kč. To ovšem není vše. Rok 2009 s sebou přináší zásadní změnu, která spočívá v povinných příspěvcích nepojištěných řidičů do garančního fondu ČKP. Z tohoto fondu jsou hrazeny škody, které řidiči bez povinného ručení způsobili. Sazba příspěvku se bude podle druhu vozidla pohybovat od 20 do 300 Kč denně. Příspěvek nenahrazuje pojištění, a pokud tedy bude nepojištěným vozidlem způsobena škoda, zaplatí ji, stejně jako je tomu nyní, osoba za tuto škodu odpovědná. Dosud nesly rozhodující část nákladů garančního fondu pojišťovny, které byly nuceny tyto náklady promítat do ceny pojištění. Na škody způsobené nepojištěnými motoristy tak nepřímo přispívali poctiví plátci povinného ručení. Od ledna se tento neuspokojivý stav změní a do garančního fondu budou povinně přispívat i majitelé vozidel bez povinného ručení. Podrobněji se problematice sankcí pro nepojištěné motoristy a statistikám ČKP věnujeme v článku „Zákon přitvrdí vůči neplatičům povinného ručení“. Pojištění se prokazuje výhradně Zelenou kartou Zelená karta je mezinárodní doklad o pojištění, který platí téměř ve všech státech Evropy. Zatímco se do konce roku 2008 na území ČR povinné ručení prokazovalo samostatným dokladem o pojištění, které vydával pojistitel, nyní od 1. ledna 2009 bude jediným platným dokladem povinném ručení pouze Zelená karta. Od 1. 1. 2009 dochází ke změnám vzoru Zelené karty a dále k rozšíření její platnosti o Rusko. Lhůta pro používání dosavadního (nezměněného) vzoru Zelené karty vyprší 31. prosince 2010, proto bude v období od 1. ledna 2009 do 31 prosince 2010 možné prokazovat existenci pojištění odpovědnosti hned třemi typy: 1. Současným vzorem Zelené karty – bez vyznačené územní platnosti pro území Ruska, (platným do 31. 12. 2010), 2. modifikovaným vzorem současného vzoru Zelené karty s rozšířenou územní platností o Rusko („RUS“), (platným do 31. 12. 2010), 3. novým vzorem Zelené karty (platným od 1. 1. 2009). Kdy zavolat policii k dopravní nehodě? Od 1. 1. 2009 je zvýšen limit škody pro oznamovací povinnost u dopravních nehod ze současných 50 000 Kč na dvojnásobek, tedy na rovných 100 000 Kč. Pokud je tedy odhadovaná škoda vyšší než 100 000 Kč, je nutné k nehodě zavolat policii. Dále je také nutné policii volat v následujících případech bez ohledu na výši škody: 1. dojde-li při nehodě ke zranění (třeba i jen drobnému) nebo k usmrcení osoby, 2. dojde-li při nehodě na některém z vozidel včetně přepravovaných věcí ke škodě převyšující 100 000 Kč, 3. dojde-li při nehodě ke škodě (v jakékoli výši) na majetku třetí osoby (např. k poškození zaparkovaného vozidla, přilehlé nemovitosti apod.); policie se však nebude volat v případě, kdy půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, ale třeba i někoho z rodiny), ale jeho řidič měl na nehodě účast, 4. dojde-li při nehodě k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značky, svodidel apod.), 5. dojde-li při nehodě k poškození obecně prospěšného zařízení (např. přejezdového zabezpečovacího zařízení) nebo životního prostředí (např. při úniku provozních kapalin z vozidla), 6. nebudeme-li po nehodě sami schopni (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu, 7. nedohodneme-li se s účastníkem nehody na zavinění. Ve všech ostatních případech dopravních nehod pokud bude odhadovaná škoda nižší než 100 000 Kč bychom si měli vystačit bez součinnosti policie, pouze je nutné sepsat záznam o dopravní nehodě. Jak pořídit zápis o dopravní nehodě? Zápis o dopravní nehodě může mít libovolnou formu. Důležité ovšem je, aby obsahoval dané náležitosti, které jsou následující: • datum nehody, • hodinu nehody, • místo nehody, • popis nehody a jejího průběhu, • popis škody na vozidlech, • identifikaci vozidel, které se účastnily dopravní nehody (tovární značka, typ, rok výroby, státní poznávací značka), • identifikaci účastníků nehody (jméno, příjmení a adresa pojištěného, jeho telefon a adresa pojišťovny, číslo řidičského průkazu), • podpisy řidičů. Nejlepší je však využít doporučovaný tiskopis „Záznam o dopravní nehodě“( tzv. jednotné evropské hlášení), který umožňuje vyhotovení identického zápisu ve dvou kopiích, a následně jednu z nich zaslat svým pojišťovnám.Součástí zápisu (tak, jak je tomu ve formuláři) mohou být také údaje o případných svědcích dopravní nehody nebo schematický nákres nehody, včetně označení míst vzájemného střetu automobilů. Zápis nebo vyplněný formulář pak doručí viník nehody své pojišťovně, která se postará o odškodnění poškozeného. Protokol by měl každý řidič vozit s sebou ve vozidle, při uzavření pojistky jej dostane od své pojišťovny. Jeho nepropisovací verzi pak lze stáhnout z webových stránek České asociace pojišťoven i jednotlivých pojišťoven.