Propastný rozdíl mezi Milošem Zemanem, končícím premiérem z roku 2002, a novou hlavou státu z letošního roku vidí psycholog a vysokoškolský pedagog Petr Beroušek. „Je na něm patrná velká změna a dá se říci, že mu ten dlouhý pobyt mimo politiku prospěl. Pravděpodobně si udělal nějaký vnitřní audit toho, jak na politické scéně fungoval a jakých chyb se dopustil. A myslím si, že na ty chyby zatím celkem reaguje,“ uvádí pro psycholog Petr Beroušek.

„Chová se poněkud jinak, než se choval ve své poslední výrazně angažované etapě. Tam vidím poměrně velký posun, ale i snahu v té nové podobě vytrvat. Otázkou je, jestli vydrží síly a jestli se také nebude postupně víc stahovat. Ten Hrad je trošku jako by zakletý. Myslím, že to tam s výjimkou T. G. Masaryka žádnému z prezidentů moc neprospívalo. Tohle riziko hrozí i Zemanovi,“ upozorňuje Petr Beroušek.

Prezident se angažuje víc než jeho předchůdce

Měsíc od inaugurace je vidět, že se Miloš Zeman snaží i v tak krátkém čase uskutečnit něco z toho, co sliboval ve volební kampani. „Udělal i některá gesta, která zatím spíš mluví v jeho prospěch. Třeba takové to otevření se Hradu veřejnosti, na druhé straně jsme už také zaregistrovali také první drobné excesy, které malinko protiřečí tomu, co ve volební kampani sliboval,“ míní psycholog.

Dosavadní působení Miloše Zemana v úřadu hlavy státu hodnotí jako standardní. „Ale ve vztahu zejména k politické struktuře se začíná angažovat výrazněji, než to dělal jeho předchůdce Václav Klaus. A kontaktuje se s významnými hráči české politické scény. Když tu byl předseda Evropské komise Barroso, tak dával Miloš Zeman najevo, že chce být prezidentem lidí, kteří si zvolili Evropskou unii jako svou velkou rodinu,“ všímá si Petr Beroušek.