Problémy kyperských bank, nefungující bankomaty a posléze vydávání minimálních hotovostí na pobočkách připomnělo, že finanční instituce je nutno vnímat i jako peněžní průchoďák, v němž zůstává jen minimum částek, které tam vkladatelé uloží. „Neexistuje země, kde by banky automaticky nepočítaly s tím, že si majitelé účtů nepřijdou ve větším počtu vybrat své peníze,“ uvádí v komentáři pro Hospodářské noviny Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty VŠE.

V té souvislosti připomíná, že peníze v bankách reálně pojištěné nejsou. „Prostředky určené k případné výplatě v českém Fondu pojištění vkladů zdaleka nestačí ani na sanaci vkladů jedné z velkých domácích bank. Vrcholnou absurditou modelu pojištění vkladů zrozeného v poslední finanční krizi pak jsou dvě čísla: 100 procent vkladu do 100 tisíc eur, což je zhruba 2,5 milionu korun,“ konstatuje Ladislav Tajovský.

Mít peníze v bance je pohodlné a vklady rostou už i v Řecku

Považuje jen za otázku času a základního ekonomického povědomí, kdy si střadatelé ve zdravých ekonomikách dají dohromady jedna a jedna. „Při současných, nižších než minimálních, úrokových sazbách neexistuje, kromě pohodlí při placení kartou, jediný důvod mít peníze jinde než doma ve stole. A čímže jsou dnes kryty naše peníze? Poprvé v historii už vůbec ničím, jen důvěrou v jejich emitenta. Tedy ve stát. Na Kypru platí: v Brusel,“ upozorňuje Ladislav Tajovský.

„Nemyslím si, že by si Češi začali vklady nějak houfně vybírat. Vždyť podle posledních zpráv za únor vzrostly vklady i v řeckých bankách. A řecké banky jsou po Kypru asi nejohroženější v Evropě a přesto střadatelé postupně peníze do bank zase vrací. To znamená, že i v té velice ohrožené ekonomice je pro lidi lepší, aby v bankách něco měli, aby se jim lépe platilo a fungovalo, než tam nemít nic,“ zavrhuje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance, úvahu o ataku českých střadatelů na místní banky.

Představa, že si boháč schovává peníze doma, je úsměvná

„Souhlasím s tím, že hlavním argumentem, proč máme prostředky ve finančních institucích, je platební styk. Ale je třeba vkladatele vidět nejen jako jednotlivce a drobné střadatele, ale také jako velké podniky a nefinanční korporace, u nichž je potřeba platebního styku zásadní. Představa, že značné prostředky bohatých lidí jsou schovávány doma, je v tuto chvíli spíš úsměvná,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelna ČSOB.

„Pohybujeme se v době, kdy bezhotovostní platební styk je pohodlným standardem a není žádný velký důvod v systémech, které jsou zdravé, jako je ten náš, aby tomu bylo v budoucnu nějak jinak. Situace na Kypru se vyhrotila, protože tam byl nezdravý bankovní sektor, který měl špatně zainvestováno a v určitou chvíli neměl dostatek kapitálu a neměl ani odkud ho získat. Nakonec to dopadlo i na obyčejné depozitory,“ vysvětluje Jan Bureš.