Líní. Bez motivace. S nulovou osobní disciplínou. S nedostatkem vůle. To je jen několik všeobecně zakořeněných stereotypů americké společnosti o lidech, kteří mají vyšší tělesnou hmotnost. Kvůli této váhové stigmatizaci jsou mnozí Američané diskriminováni, uvedla Rebecca Puhlová, profesorka lidského rozvoje a rodinných věd, a zástupkyně ředitele Ruddova střediska pro potravní politiku a obezitu Connecticutské univerzity.

Před společenským stigmatem kvůli vyšší váze se není kam ukrýt. Desítky let výzkumu ho potvrdily na pracovištích, školách, ve zdravotnictví, hotelovém průmyslu i sdělovacích prostředcích, stejně jako v těsných mezilidských vztazích s přáteli a příbuznými. Je všude.

Společenský postoj se nemění

Tým Ruddova střediska se váhovým stigmatem zabývá už 20 let, studuje jeho původ, rozšíření, výskyt v různých společenských prostředích, škody, které páchá na zdraví lidí, i strategie, jak se s tímto problémem vypořádat. Nedávno také uskutečnil mezinárodní studii, která ukázala, že je váhové stigma široce rozšířené, škodlivé a velmi těžce odstranitelné.

Mezi americkými dospělými je váhové stigma běžný zážitek; až 40 procent jich někdy zažilo kvůli své váze posměšky, nespravedlivé zacházení a diskriminaci. U dětí a dospívajících je tělesná váha jednou z nejčastějších příčin popichování a šikany.

Ani skutečnost, že obezitou trpí více než 40 procent Američanů, nijak nezmírnilo postoj veřejnosti k této skupině. Ačkoli se společenské postoje k dalším stigmatizovaným skupinám v posledních desetiletích zmírnily, v souvislosti s váhou se změnilo jen málo.

Jedním z důvodů, proč váhové stigma přetrvává, je převažující názor, že lidé jsou za svou váhu zodpovědní - navzdory dostatku vědeckých důkazů, že příčiny obezity jsou různé a podílí se na nich mnoho faktorů. Tento názor je těžké změnit s ohledem na americkou kulturu oslavující štíhlost až hubenost, negativní mediální zobrazování lidí s objemnějšími těly a vzkvétající dietní průmysl.

Stigma nemotivuje k hubnutí

Navzdory obecnému názoru váhové stigma lidi nemotivuje, aby zhubli. Namísto toho zhoršuje jejich zdraví a snižuje kvalitu života. Škodlivé dopady váhového stigmatu jsou reálné a mohou přetrvávat dlouhodobě. Sahají od citového strádání - depresí, úzkosti, nízkého sebevědomí - až po poruchy příjmu potravy, nezdravé způsoby stravování, sníženou fyzickou aktivitu, další nárůst hmotnosti, zvýšený stres a vyhýbání se zdravotní péči.

Váhové stigma není omezené jen na Ameriku; existuje po celém světě. V nedávné studii Ruddovo středisko porovnávalo zkušenosti s váhovým stigmatem v šesti zemích - Austrálii, Francii, Kanadě, Německu, Spojených státech a Velké Británii. Tyto země sdílejí podobné společenské hodnoty, které posilují osobní vinu za tělesnou váhu a dělají jen málo pro to, aby zabránily zahanbování a odsuzování lidí kvůli jejich váze. Studie se zúčastnilo téměř 14 tisíc lidí, kteří se snažili snížit svou váhu.

Předsudky, s nimiž se tito lidé kvůli své váze setkali, byly pozoruhodně vyrovnané ve všech šesti zemích. Více než polovina účastníků studie - průměrně 58 procent - zažila či zažívá váhové stigma. Nejčastějším zdrojem odsuzujících názorů byli příbuzní (76-87 procent), spolužáci (72-76 procent) a lékaři (58-73 procent). Tyto zkušenosti byly nejčastější a nejvíce stresující během dětství a dospívání.

Mnozí z lidí, kteří váhovou stigmatizaci zažili, ji promítají do toho, jak vnímají sami sebe. Dávají si vinu za svou váhu a považují se za podřadné osoby, které si tento druh společenského stigmatu zaslouží. Často pak padají do bludného kruhu, jak potvrdili účastníci studie ze všech šesti zemí. Čím více se lidé ztotožnili se stigmatizujícím názorem, tím více v uplynulém roce přibrali.

Navíc se uchylují k jídlu jako prostředku zahánějícímu stres, vyhýbají se chození do fitness-center a tělocvičen, mají nezdravý pohled na své tělo a cítí vyšší úroveň stresu. Vyhýbají se zdravotní péči a podstupují méně lékařských prohlídek a kontrol než lidé, kteří se nenechají váhovou stigmatizací ovlivnit.