Nejdříve musí obyvatelé Česka akceptovat politiku jako ctihodné řemeslo, a pak teprve mohou čekat, že přestane plodit cyniky, jako je ministr školství Josef Dobeš.

V zemích, kde existuje jakási politická „kultura vysokého nároku", se politikům od začátku kariéry často i velmi obhrouble vštěpuje, že mají sloužit veřejnému zájmu. A tím se samozřejmě také myslí, že mají jít příkladem. „Kultura nároku rovněž znamená, že politika je uznávané řemeslo, jehož vykonavatelé se obecně těší elementární důvěře a úctě," píše Marek Švehla v komentáři pro týdeník Respekt.

V Česku je s tím však dlouhodobý problém. Jak můžeme mít na politiky vysoké nároky, když si o nich obecně myslíme, že jsou líní, opovrženíhodní lidé, s nimiž nechceme mít nic společného, a politika, že je svinstvo? „A proč se nás pak dotýká, že nejdou příkladem, když na ně obecně tolik nadáváme? V tom je rozpor, který brání nápravě české politiky a pomáhá plodit cyniky, jako je Josef Dobeš," tvrdí Švehla.

Celý článek na ParlamentniListy.cz