Poslanci, kteří zastávají předsednické funkce v některých podvýborech Poslanecké sněmovny, si mohou ke své již existující mzdě nárokovat další příplatek 21 tisíc korun měsíčně. Od předsednické pozice by člověk na papíře samozřejmě očekával intenzivní práci, ale realita je nezřídka úplně jiná. Ve Sněmovně funguje celkem 63 podvýborů, mezi nimiž najdeme i takové, jejichž činnost nelze označit jinak než za minimální. V zájmu férovosti je však nutno také doplnit, že někteří předsedové podvýborů na příplatek nemají nárok, pokud již pobírají odměnu za jinou vyšší funkci.

Necelý milion pro Peštovou

Za příklad může posloužit poslankyně za hnutí ANO Berenika Peštová, která dříve působila jako náměstkyně ministra životního prostředí. Peštová si prosadila vznik podvýboru pro environmentální legislativu EU.

Tento nový orgán se však za celé volební období sešel pouze jednou, konkrétně v březnu 2022. Během schůze poslanci projednali čtyři body, například zvolení místopředsedkyně a plánování akcí v oblasti životního prostředí. Žádnou další viditelnou činnost výbor nevykonal, ale i tak si Peštová na příplatcích přišla již na zhruba 700 tisíc korun.

Peštová nicméně tvrdí, že svou práci vykonává i jinak. Prý uspořádala pět veřejných seminářů zaměřených na environmentální směrnice, které jsou aktuálně projednávány v Evropském parlamentu. Argumentuje tím, že semináře osloví širší publikum, protože podvýbory jsou neveřejné. Podvýbor však nemíní rozpouštět, aby mohla semináře zaštítit a nebyla závislá na rozhodnutí předsedkyně výboru, která je z koalice.

Další příklady nečinnosti

V podobném stylu funguje i další poslanec hnutí ANO, Michal Ratiborský. Ten původně předsedal podvýboru pro rozvojovou spolupráci, který se za celé období sešel pouze čtyřikrát. Později mu bylo svěřeno vedení podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku. Orgán by měl být vzhledem k aktuální situaci na Ukrajině a revizi českých obranných strategií scházet aktivně, ale ve skutečnosti se jeho členové potkali všehovšudy pouze dvakrát. Ratiborský se brání, na vině jsou prý organizační problémy ve Sněmovně a kolize s mimořádnými schůzemi.

Někteří poslanci se ani nepokouší mlžit a přiznávají, že činnost podvýborů je často minimální. Například předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar uvedl, že jedna ze schůzí podvýboru proběhla v jednomužném stylu, jelikož dorazil pouze předseda a nikdo jiný. Metnar zároveň dodal, že strategické dokumenty lze projednat i na úrovni hlavního výboru, čímž vlastně nepřímo sdělil, že existence některých podvýborů zkrátka a dobře nemá žádné logické opodstatnění.

Jde to i lépe

Musíme se ale podívat i na druhou stranu mince – najdeme i příklady poslanců, kteří ve svých podvýborech opravdu pracují. Třeba Patrik Nacher z hnutí ANO pravidelně každý měsíc (krom prázdnin) svolává podvýbor pro ochranu spotřebitele. Nacher to navíc dělá zadarmo, protože již pobírá odměnu za jinou funkci.

Koaliční poslanci a jejich podvýbory

Bez másla na hlavě nejsou ani koaličním poslanci. Například podvýbor pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii a prevenci vedený Romanou Bělohlávkovou z KDU-ČSL se sešel pouze čtyřikrát. Michaela Šebelová ze STAN předsedá podvýboru pro specializační a profesní vzdělávání, vědu a výzkum, který se sešel dokonce jen třikrát. Šebelová dodává, že některé podvýbory zkrátka nemají moc co na práci, zatímco jiné jí mají zase tolik, že by si zasloužily být samostatnými výbory.