Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.

Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošní rok přinesl velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech. Za další věc považuje únavu z války, jež se promítá na obě válčící strany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině července mluvil o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. "Jestli je to pravděpodobné, to uvidíme, co přinesou nadcházející měsíce. Ale je to v každém případě potřebné a žádoucí," uvedl Pavel.

Jednání by ale podle něj nedávalo smysl, pokud by k němu Rusko přistupovalo jako dosud, když předložilo v podstatě kapitulační podmínky. "Ale bez Ruska a Číny u stolu skutečně nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání," poznamenal.

Čína by tak podle prezidenta měla naplnit roli, kterou by sama chtěla mít. "To znamená významného globálního hráče, kterým bezesporu je v ekonomice, ve financích, ale už jím třeba není v té politice prosazování míru," doplnil. Pokud tak Čína neučiní, Rusko nebude cítit vnitřní potřebu jednat, domnívá se. "Bude se naopak snažit získat pro sebe výhody. Ať už na bojišti, nebo na poli mezinárodní politiky," podotkl.

Lídři zemí na nedávném summitu NATO ve Washingtonu poprvé obvinili Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl. Pavel alianční postoj ale nepovažuje za eskalaci vztahů mezi NATO a Čínou. "To, co tam zaznělo, je pouze odrazem reálného stavu," míní. Čína uzavřela strategické partnerství s Ruskem, je jeho významným dodavatelem technologií, především duálního použití, a odebírá z Ruska podstatnou část nerostných surovin.

I v zájmu zemí, které se zatím do mírového procesu nezapojily, podle Pavla je, aby se problémy řešily v souladu s mezinárodním právem. Na mysli měl například africké či jihoamerické státy, které jsou ekonomicky závislé na Číně, případně na dodávkách vojenského materiálu z Ruska. "Jenom jsou teď ekonomicky a jinak tlačeny do toho, aby zachovávaly buďto neutrální pozici, anebo aby stály na straně Číny a Ruska," uvedl.

Demokratické země světa by podle hlavy státu měly postupovat jednotně a Čína i Rusko by měly pocítit, že tlačit na řešení problémů prostřednictvím síly nepatří do moderního světa. "A že je potřeba respektovat pravidla, na kterých jsme se po druhé světové válce dohodli, podle kterých svět už 80 let funguje a měl by fungovat i nadále. A měli bychom se naopak snažit ta pravidla zlepšovat, ne je odstraňovat," dodal Pavel.

Červnový mírový summit ve Švýcarsku, kterého se prezident zúčastnil, podle něj neměl být zasedáním, na němž bude dosaženo mírové dohody. "To si všichni uvědomovali od samého začátku. Byl to výkop, který začal proces nějakého mírového uspořádání války na Ukrajině. Jaké bude, je otázkou diplomatických, politických jednání. Ale podstatné je, že ten proces začal," řekl Pavel.

Summit měl být podle hlavy státu jakýmsi globálním referendem o tom, zda země preferují řešení sporů a konfliktů na základě pravidla síly, anebo v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Zhruba devadesátka zemí se podporou přijaté deklarace jasně vyjádřila ve prospěch řešení podle mezinárodního práva, míní Pavel. Na summit nebylo Rusko pozváno, Čína se nezúčastnila.