I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách. Na to už před časem upozornil například americký deník The Wall Street Journal.

Cena plynu v letošním roce vzrostla skoro o 800 procent a v úterý se poprvé vyšplhala nad 180 eur (4500 korun) za megawatthodinu. Pokud se vezme v úvahu páteční pokles, jsou ceny proti začátku roku pořád ještě vyšší o více než 400 procent.

Ministr Novak řekl, že Evropa se sama připravuje o vyšší objemy ruského plynu tím, že otálí se schválením plynovodu Nord Stream 2. Ten už je hotov, ale pořád čeká na německé.

Očekává se, že je nezíská dříve než v polovině příštího roku. Nord Stream 2 vede paralelně k plynovodu Nord Stream, který po dně Baltského moře už od roku 2011 přivádí plyn z Ruska do Německa. Nord Stream 2 objem přepravovaného plynu zdvojnásobí.

Nervozita na trhu s plynem ale trvá. Přispívá k ní to, že tok plynu v plynovodu Jamal-Evropa byl i v pátek obrácený, a to už čtvrtým dnem. Plyn tedy neproudí směrem na západ, jako obvykle, ale od Německa k Polsku, ukazují záznamy německého provozovatele plynovodní sítě Gascade.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek řekl, že Německo prodává nakoupený ruský plyn dál do Polska a na Ukrajinu, než aby jej samo použilo, a přispělo tím ke zklidnění situace na trhu.

NEW POST: "Understanding the European gas price rally". Available to members for download here: https://t.co/jCqD5YaNIr #natgas pic.twitter.com/rUUxSdSm94

— European Gas Hub (@EuropeanGasHub) December 21, 2021

Ceny plynu se prudce zvyšují v době rostoucího napětí mezi Kremlem a Západem kvůli Ukrajině a kvůli dlouhodobému sporu o Nord Stream 2. Tento nový podmořský plynovod vedoucí přímo z Ruska do Německa je trnem v oku americké vládě a také některým státům na východním křídle Evropské unie. Ty tvrdí, že kvůli plynovodu bude Evropa ještě více závislá na ruském plynu, který už teď uspokojuje poptávku unie po zemním plynu z víc než 35 procent.

Americký ekonomický deník The Wall Street Journal už v říjnu upozornil, že když byla poptávka po plynu slabší a ceny nižší, tak se Evropské unii vyplácela její strategie ukončit dlouhodobé smlouvy s ruským plynárenským gigantem Gazprom a místo toho nakupovat plyn podle aktuálních tržních cen. Když se ale poptávka zvýšila a s ní i ceny suroviny k okamžitému dodání, Evropa se najednou ocitla v nevýhodné situaci.

Wall Street Journal v říjnu odhadl, že za tato chybná rozhodnutí Evropa za plyn v letošním roce zaplatí asi o 30 miliard dolarů (přes 662 miliard Kč) víc.