Na prvním velkém setkání těch, kteří mají k současné situaci vyvolané globální finanční krizi co říci, vystoupili přední ekonomové a finanční odborníci od nás a ze zahraničí. Bylo zde i mnoho zástupců podnikatelské sféry, na kterou krize začíná citelně dopadat. Míl: Pozor na krizi sociální Již úvodní vystoupení prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla naznačilo, že důsledky současné situace nelze podceňovat a je třeba dělat vše pro to, aby se krize finanční a hospodářská nepřeměnila v krizi sociální se všemi negativními dopady, které by to mohlo mít. Jeho vystoupení otevřelo prostor pro diskusi, v níž zaznělo mnoho podnětných hlasů a názorů. Švejnar: Ekonomická recese může být mnohem delší Známý ekonom Jan Švejnar uvedl, že zejména v Evropě může být období recese, v němž se ekonomika celosvětově nalézá, mnohem delší než v USA, protože tamní trh je flexibilnější a podle jeho názoru se rychleji ze silného otřesu vzpamatuje. Česká ekonomika podle jeho mínění bude moci mluvit o štěstí, jestliže v příštím roce zaznamená růst a neupadne do recese. I při sníženém růstu však pocítíme jako malá a velice otevřená ekonomika problémy. Problémy budou mít zejména exportéři, omezení se dotkne úvěrů pro podniky i občany. Holman: Český bankovní sektor je naštěstí zdravý Na Jana Švejnara navázal člen bankovní rady ČNB Robert Holman, který vidí hlavní pozitivum ve zdravém bankovním sektoru, který v České republice nebyl krizí zasažen. Centrální banky by měly reagovat na krizi nástroji, které mají k dispozici, a to je především snižování úrokových sazeb. Finanční trhy nepotřebují více regulace, ta vede spíše ke zhoršení. Vlády svými zásahy na sebe vzaly velké břemeno, které se týká zejména rozdělování pomoci. Bude obtížné určit, kdo si pomoc zaslouží a kdo ne a toho necháme padnout. Zeman: Žádné prostředky na pomoc podnikům! Na finančním fóru vystoupil jako exkluzivní host také bývalý premiér Miloš Zeman, který svůj příspěvek nazval Zkušenosti z finanční krize v České republice. Vrátil se v něm ke krizi, která u nás vznikla koncem 90. let a kterou vláda, v jejímž čele stál, řešila sanací a privatizací bank. Na řešení současné krize má, jak neopomenul podotknout, dva poněkud provokativní návrhy. První: žádné další prostředky na sanaci bank, protože už byla provedena. Druhý: žádné prostředky na pomoc podnikům, zejména automobilkám, protože i tato pomoc už byla provedena. Podle jeho mínění je náš bankovní sektor zdravý, ale za 5 let už zdravý být nemusí, protože i naše banky mohou mít ve svém portfoliu „toxické“ úvěry a může to být tikající časová bomba. Kalousek se nedostavil Na finančním fóru vystoupila také náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Zastupovala ministra Miroslava Kalouska, který se pro pracovní zaneprázdnění nemohl fóra zúčastnit. Hovořila na téma finanční krize a naše předsednictví v Radě Evropy. Představila opatření, která přijala EU k řešení důsledků krize ve finančním sektoru a na podporu ekonomiky členských zemí a také soubor opatření, jejichž prosazování bude koordinovat v příštím půl roce Česká republika při svém předsednictví. Jednou z klíčových agend bude reforma evropského systému dohledu nad finančním trhem. V únoru 2009 bude v rámci Skupiny de Larosiére připravena zpráva týkající se regulace bankovnictví a ratingových agentur. Zpráva bude v dubnu projednána v Praze na zasedání ECOFIN a poté v květnu schválena. Podle původního záměru by finanční instituce v celé Evropě nesměly používat jiné ratingy než agentury EU, a s tím bude možná problém. Marčin: Našim zemím již nepomáhá ani vysoká likvidita Ekonom Světové banky Anton Marčin se ve svém příspěvku věnoval ekonomikám nových členských států EU, zejména České republice a Slovensku. Prognózy těchto zemí, kromě Maďarska, byly dobré a předpovídaly dlouhodobě růst. I v roce 2009 je česká ekonomika schopna růst o více než 2 procenta. Problémům se ovšem nevyhneme. Našim zemím již nepomáhá ani vysoká likvidita, kterou banky disponují, protože ji není kam umístit. Banky si dnes dvakrát rozmýšlejí komu a na co půjčí. Jádro krize by mělo vypuknout v polovině příštího roku, do té doby bychom se měli připravit. Krize by měla oživit a dát nový impulz i reformním snahám vlád. Chybí mu kvalifikované zprávy centrálních bank, které by informovaly občany, co mají v různých fázích krize dělat a jak se mají chovat. Niedermayer: Recese je k nám importována Luděk Niedermayer, ředitel Consulting Deloitte, poukázal v souvislosti se světovou finanční krizí na dobrou kondici naší ekonomiky. Čekají nás podobně jako jiné země průvodní problémy, jako ztížený přístup k úvěrům, krize odbytu, pokles výkonnosti ekonomiky. Rychlejší přijetí eura by nám za této situace spíše pomohlo. Podle jeho slov si nyní do zdravé ekonomiky importujeme recesi, na kterou nebyla stavěna. Firmy, které nyní disponují hotovostí mají žeň a mohou oživit ekonomiku. Od státních balíčků nelze očekávat zázraky. Jsou nyní potřebné, ale mají mít reálná omezení. Mluvíme o globální recesi, ale bude mít individuální dopady v různých odvětvích a segmentech ekonomiky. To co platí pro podniky, platí i pro lidi. Mertlík: Přijetí eura by mohlo pomoci Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík poukázal na to, že nám někdy uniká podstatná skutečnost, že naše ekonomika a republika je zasazena do světového resp. regionálního kontextu. Dnes se poněkud mění pohled finančních trhů a investorů na země střední Evropy, které donedávna byly velmi úspěšné. Přesto by dopady finanční krize na nás neměly být veliké. Zatím je naše pozice dobrá, ale je zde nebezpečí, že nás okolní země stáhnou sebou. Proto by co nejrychlejší přijetí eura mělo pro Českou republiku představovat stabilizující faktor.