Připomněl Klausův rozhovor pro polský týdeník Do Rzeczy se zesměšňujícími výpady proti obdivovanému prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi a "havlismu" vůbec. Ale sám Klaus po svém odchodu z úřadu 7. března zanechá podle komentáře "sporné dědictví", jakkoli býval druhou nejvlivnější postavou české politiky v postkomunistickém období "hned po Havlovi" a jakkoli i jeho odpůrci uznávají Klausovy zásluhy o pokojné rozdělení Československa a o přeměny české ekonomiky na počátku 90. let.

Spřízněnost s Ruskem

Avšak Klausovu dekádu v prezidentském úřadu poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na témata sahající od gayů po globální oteplování, i když nejkontroverznější věci nechával hlásat svou "pravou ruku" Petra Hájka. Asi nejproslulejší epizodou celé éry se stala Klausova krádež pera při návštěvě Chile - a tento úsměvný incident "se zdá ztělesňovat muže, jehož neotesaná mluva a často zarážející chování jej učinily jednou z nejvíce rozvratnických postav v evropské politice".

Sklon k populismu předvedl Klaus podle autora i během lednových prezidentských voleb, kdy účinně podpořil Miloše Zemana v souboji s Karlem Schwarzenbergem, jehož kosmopolitismus "nešel dohromady s Klausovým šovinismem" - a taky Schwarzenberg býval Havlovým přítelem.