Poslanecká sněmovna schválila zvýšení platů politiků o téměr 7 %. Návrh prošel ve třetím čtení a zároveň byl přijat i vládní pozměňovací návrh, který do budoucna stanovuje maximální možný růst na pět procent ročně.

Zvýšení platů politiků a jeho důvody

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jednání zdůraznil, že rostoucí průměrná mzda v České republice automaticky ovlivňuje i platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Tento mechanismus, známý jako „platový automat“, je nastaven tak, aby odrážel ekonomický vývoj v zemi.

Jurečka vysvětlil, že aktuální návrh vychází z průměrného růstu mezd v letech 2022 a 2023, který činil 6,92 procenta. Platy politiků se tak zvedají s dvouletým zpožděním.

Původní návrh chtěl zvedat platy o téměř 14 procent, což se však setkalo s kritickou reakcí. Jurečka proto upravil návrh na 6,95 procenta. Podle tohoto výpočtu se například plat řadového poslance zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Prezident republiky si polepší o 23 800 korun, což znamená, že jeho měsíční příjem bude činit 365 000 korun. Zvýšení se týká také poslaneckých náhrad, například na dopravu, reprezentaci nebo stravování. Růst se dále týká i soudců a státních zástupců a zavádí se též paušální náhrada pro manžela či partnera prezidenta republiky.

Omezení růstu platů na pět procent

Součástí schváleného návrhu je také tzv. „záklopka“, jak ji nazval ministr Jurečka. V budoucnu bude díky ní nastavený horní limit zvyšování platů politiků – meziročně maximálně o 5 %. Má to předejít skokovým nárůstům, které veřejnost zkrátka a dobře nevidí ráda.

Politici se též rozhodli přijmout jistý díl zodpovědnosti za hospodaření země: Další návrh, který předložil poslanec Miloš Nový (TOP 09), totiž počítal s krácením platů poslanců a senátorů o pětinu v případě, že by státní dluh přesáhl 50 % hrubého domácího produktu. Tento návrh byl rovněž schválen. Naopak opoziční návrhy, například na snížení náhrad na dopravu nebo zmrazení platů politiků na pět let, neprošly.

Platový automat není všemocný

Libozvučně znějící opatření, totiž zmrazování platů politiků, totiž v minulých letech vedlo k tomu, že platový automat nefungoval podle původního záměru. Po skončení zmrazení pak platy skokově narostly na tutéž hodnotu, jako kdyby zmrazené nebyly. Reálný dopad nulový a dramatické navýšení vyvolávalo nevoli veřejnosti. Tento problém se vláda snaží řešit právě zavedením „záklopky“.

Jednání o novele ztěžovaly politické obstrukce, zejména ze strany SPD, což vedlo k odkladu hlasování. Původně mělo být o návrhu rozhodnuto již ve středu, ale kvůli obstrukcím se hlasování přesunulo na pátek. Na jednání chybělo více než 40 poslanců, včetně předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Část poslanců se omluvila kvůli účasti na posledním rozloučení se zesnulým poslancem Milanem Ferancem v Olomouci. Nedorazilo ani deset členů vlády včetně premiéra Petra Fialy (ODS). Schválenou novelu nyní čeká projednání v Senátu a podpis prezidenta republiky. Teprve poté vstoupí v platnost.