Smith se zaměří na případ, v němž je Trump podezřelý z přechovávání utajovaných dokumentů ve svém soukromém sídle na Floridě, a také na roli bývalého amerického prezidenta v nepokojích z 6. ledna 2021, při nichž vtrhli jeho podporovatelé do budovy amerického Kongresu.

Ministr spravedlnosti Smithovo jmenování zvláštním vyšetřovatelem oznámil tři dny poté, co Trump uvedl, že bude v roce 2024 opět kandidovat na prezidenta. Bílý dům prohlásil, že ministerstvo rozhodnutí učinilo nezávisle a úřad současného prezidenta Joea Bidena v něm nesehrál žádnou roli, ani o něm dopředu nevěděl.

Ministr Garland uvedl, že Smithovo jmenování bylo ve veřejném zájmu. „Trumpovo oznámení kandidatury a Bidenova pravděpodobná kandidatura v roce 2024 byly faktory při rozhodování, zda jmenovat zvláštního vyšetřovatele,“ řekl ministr.

Republikánský miliardář Trump jmenování vyšetřovatele odsoudil jako „zpolitizování práva“ a „nespravedlnost“. „Je to hanebné. Dělají to jen pro to, že vyhrávám ve volebních průzkumech,“ řekl Trump. Neuvedl nicméně, v jakých průzkumech vyhrává; do prezidentských voleb v USA zbývají ještě dva roky. Analytický web FiveThirtyEight například Trumpovi vedení nepřisuzuje.

Zvláštní vyšetřovatelé jsou zčásti nezávislí právní experti, kteří mohou být podle pravidel ministerstva spravedlnosti jmenováni pro obzvláště důležité případy, ve kterých může hrozit střet zájmů, nebo na něj veřejnost může mít podezření. Mají větší míru nezávislosti než federální prokurátoři, ale de facto stále podléhají kontrole ministra spravedlnosti, uvádí list The New York Times. Zvláštním vyšetřovatelem byl i Robert Mueller, který se zabýval podezřením na ruské vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž zvítězil právě Donald Trump.

Ministerstvo spravedlnosti exprezidenta Trumpa vyšetřuje, protože podle něj při odchodu z Bílého domu na začátku roku 2021 neodevzdal některé citlivé dokumenty a své vlastní prezidentské záznamy Národnímu archivu USA. Mnoho měsíců trvající spor mezi úřady a Trumpem, který podle ministerstva nespolupracoval, vyústil v domovní prohlídku agentů FBI v jeho sídle na Floridě.

Druhý případ se týká období po předloňských prezidentských volbách, ve kterých Trumpa porazil Biden. Výsledky ale republikán Trump označoval za zmanipulované a opakovaně odmítl uznat porážku. Trumpovi příznivci pak zhruba dva měsíce po volbách vpadli do budovy Kongresu, kde se konalo společné zasedání obou komor, které měly potvrdit Bidenovo vítězství. V důsledku chaosu při vpádu výtržníků do Kongresu zemřelo pět lidí.

Smith podle Garlanda svoji práci zahájí okamžitě po návratu z Haagu a jeho práce „nezpomalí celkový průběh vyšetřování“.

„Svoji práci budu vykonávat svižně a nezávisle. Vyšetřování povedu rychle a důkladně vpřed k závěru, který bude v souladu s fakty a zákonem,“ uvedl Smith ke svému jmenování.

Elon Musk na Twitteru zahájil anketu, zda má Trumpovi obnovit účet 

Miliardář a čerstvý vlastník Twitteru Elon Musk dnes na svém účtu na této sociální síti zahájil anketu o tom, zda má nechat obnovit účet Donaldu Trumpovi. Exprezidentovi přístup na platformu znemožnili její bývalí majitelé po událostech kolem prezidentských voleb 2020, jejichž výsledek Trump neuznal, a které vyvrcholily nepokoji v americkém Kongresu a smrtí pěti lidí.

Role twitteru jakožto prostředku přímé komunikace mezi politiky a voliči v posledních letech narůstá po celém světě. Trump od ledna 2017 do konce svého pobytu v Bílém domě na svém účtu sdílel cizí obsah (retweetoval) či napsal vlastní příspěvek (tweetoval) více než 25 000krát, v průměru 18krát denně. Jeho nejdelší pauza na twitteru byly necelé dva dny v červnu 2017, uvádí web stanice CNN.

Nejaktivnější byl Trump na síti v říjnu 2020, měsíc před prezidentskými volbami, v nichž ho porazil nynější prezident Joe Biden. Trump tehdy v jednom měsíci tweetoval či retweetoval 1415krát.