Po sečtení jedné pětiny hlasů je v čele konzervativní Strana nezávislosti s 24,9 procenta hlasů následovaná liberální Pokrokovou stranou s 22,7 procenta hlasů. Tato dvě uskupení držela před zhroucením ekonomiky v roce 2008 na Islandu moc téměř 30 let, často v koalici. Vládnoucí sociální demokraté získali podle neúplných výsledků v sobotním hlasování podporu jen 13,9 procenta voličů. 

Středolevé vládě Sigurdardóttirové se sice ostrov v severním Atlantiku podařilo vyvést z hluboké krize, způsobené kolapsem tamního bankovního systému, mnoho Islanďanů je však nespokojeno s její tvrdou ekonomickou politikou. Sedmdesátiletá Sigurdardóttirová již dříve oznámila, že z politiky odchází.

Na EU to nevypadá

Mnozí Islanďané věří, že opoziční uskupení jsou schopna zajistit hospodářské oživení. Slibují nižší daně a větší pomoc zadluženým domácnostem. "Viděli jsme, jaké problémy vznikly ve zdravotním systému a v systému sociálních dávek... Nyní je čas nově investovat, vytvářet pracovní místa a zahájit růst," prohlásil vůdce Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson. 

Třiačtyřicetiletý Benediktsson v reakci na vedení jeho strany ve volbách prohlásil, že by se měl stát budoucím premiérem země. Osmatřicetiletý vůdce Pokrokové strany Sigmundur Gunnlaugsson uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.

Obě opoziční strany jsou vnímány jako euroskeptické a lze předpokládat, že jejich volební úspěch zastaví dosavadní snahy Islandu o vstup země do Evropské unie.