Podle něj rozhodování Čechů před volbami ovlivnily spíše televizní a rozhlasové diskusní pořady a výzkumy volebních preferencí než reklama stran v médiích nebo na plakátech.

Déle než rok před volbami měly jasno o své straně či kandidátech téměř dvě pětiny lidí, kteří koncem května hlasovali. Přibližně 14 procent se rozhodlo v posledním roce. Naopak 48 procent lidí nebylo rozhodnuto ještě měsíc před tím, než vhodili hlasovací lístek do urny. Přes 12 procent hlasujících se rozhodlo v posledním předvolebním týdnu a sedm procent v den voleb.

Dlouhou dobu byli rozhodnutí spíše příznivci stran, které na české politické scéně působí už déle. Pro nové subjekty se nejvíce jejich voličů rozhodlo měsíc, nebo dokonce jen týden před volbami. Například u voličů KDU-ČSL byl ale i významný počet těch, kteří se rozhodli na poslední chvíli, uvedla agentura.

Z jejího průzkumu vyplynulo, že ze způsobů, kterými se politické strany snaží před volbami ovlivnit voliče, byly zřejmě nejefektivnější televizní a rozhlasové diskuse. Jen přibližně sedm procent lidí uvedlo, že je vůbec nesledovalo. Osmatřicet procent dotázaných přiznalo, že je tyto diskuse ovlivnily alespoň zčásti, pětinu ovlivnily dokonce významně.

Pro rozhodování voličů ale byly významné i zveřejňované výsledky výzkumů volebních preferencí, které ovlivnily třetinu zúčastněných voličů. Uvedené průzkumy nesledoval jen jeden volič z jedenácti.

Naopak většina dotázaných zůstala nedotčena předvolebními mítinky stran a osobními setkáními s kandidáty. Významně ovlivnily jen sedm procent Čechů a pětinu částečně. Reklama stran v médiích a na plakátech výrazně ovlivnila něco přes pět procent účastníků voleb a necelou třetinu z nich jen trochu.
Agentura provedla průzkum ve dnech 4. až 9. června a zúčastnilo se ho 952 lidí starších 18 let.