Zdálo se to na první pohled naprosto jasné. Sestřenice strůjce pařížských útoků Hasna Aitboulahcenová, která při středeční razii stála v okně a mluvila s policisty, podle prvních informací zemřela jako sebevražedná atentátnice. Podle policejních vyšetřovatelů to ale nebyla ona, kdo se odpálil. Pravděpodobně ji zabil výbuch jiného teroristy v místnosti. Ostatně Aitboulahcenová ani neodpovídá klasickému prototypu sebevražedné atentátnice - vymetala večírky, experimentovala s drogami a podle bratra snad nikdy neotevřela Korán, píše britský deník The Guardian. 

Kdo se jen trochu zabývá archeologií, dříve či později narazí na pojmy "kultura řivnáčská a únětická". Tyto názvy jsou odvozeny od dvou míst nedaleko Prahy – skalnatého vrchu Řivnáč u Roztok a blízké vsi Únětice. Objevil je pro Čechy Moravan Čeněk Rýzner.

Poprvé v historii není slovem roku podle Oxfordského slovníku skutečné slovo, ale emotikon, smajlík. A ne jen tak ledajaký, ale konkrétně obrázek znázorňující slzy smíchu. Když se konverzace smrskne jen do používání obrázků, jak bude jazyk vypadat za pár desetiletí?

Jednadvacetiletý Džochar Carnajev, který za bombový útok na bostonském maratonu dostal trest smrti, se u soudu hájil tím, že se nechal zmanipulovat bratrem. Případů, kdy útočí společně dva (i více) bratrů, lze najít víc. I v pátek v Paříži byli mezi útočníky sourozenci – jednatřicetiletý Brahim Abdeslam se odpálil u stadionu, jeho mladší bratr Salah je na útěku.

Dokážete si na mapě Evropy představit takové státy jako Alandy nebo Padánie? Jednou mohou být realitou. Pochopitelně vedle Baskicka, Katalánska, Skotska, Vlámska… 

Jak se mohlo stát, že francouzské rozvědce a operativcům z ostatních evropských zemí unikl tak rozsáhlý útok, který teroristé museli připravovat delší dobu? Proč je najednou Evropa  o tolik zranitelnější a co ji čeká po "pařížské noci", během níž přišlo o život na 130 lidí?

Neuplynul ještě ani rok od masakru v redakci francouzského satirického časopisu a útoku na košer samoobsluhu a Francií otřásl další teror.  Proč mají islamisté spadeno zrovna na Francouze? 

Těžko hledat dvojici státníků, který se nemají v lásce tak moc jako americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Přesto se oba muži pokoušejí aspoň o normalizaci vzájemných vztahů. Stejně jako se jejich národy potřebují z důvodů geopolitických, oni dva se potřebují také kvůli vnitřní politice ve Spojených státech a Izraeli.