Příští rok si třiašedesátiletý Peca mohl zažádat o podmínečné propuštění za vzorné chování. Před přemístěním na Pankrác si trest odpykával v rýnovické věznici, předtím ve Valdicích a na Mírově.

Nepamatuji si, kolikrát jsem ji uhodil

Pavel Peca se narodil v roce 1948, byl to muž s vysoce nadprůměrným  IQ, ale bohužel i s velkým sklonem k alkoholu. Se svou ženou Zdenkou se rozvedl v roce 1987, od té doby žili odděleně.

Osudný den , silně posilněn alkoholem , se vydal za svou bývalou ženou s prosbou o odpuštění, v ruce nesl knížku a nahrávky písní, které měly sloužit jako dárek.  Zdena se ovšem postavila k jeho návštěvě odmítavě a začala mu vyčítat, že nedrží slovo a připomněla mu, že už má novou známost. Peca zdrcen postojem Zdeny vyšel před dům, kde uviděl sekeru.

„Se sekerkou v ruce jsem vlítnul do obýváku. Hnal jsem se jako proti nějakému zlu, kdo mi přišel do rány, ten to musel odnést. Tím vysvětluji, že po hádce s manželkou jsem jako první napadl dceru Petru. Nepamatuji si, kolikrát jsem ji uhodil.“

Patnáctistránkový dopis

Peca posléze vletěl do domu, kde uviděl svou dceru Petru, kterou brutálně napadl sekerou a způsobil jí 9 ran do hlavy.  Posléze vstoupila do pokoje Zdena, pravděpodobně uviděla ležící Petru a začala říkat něco o doktorovi, Peca jí odvětil, že to nejde a 7 ranami do hlavy jí usmrtil.

„Chtěl jsem všechno skončit, aby z rodiny nic nezůstalo, včetně mě.“

Posléze Peca usedl ke stolu a začal psát patnáctistránkový dopis, přičemž čekal na svou nejmladší dceru Radku, než se vrátí ze školy.

„Nejhorší na tom je, že za chvíli má přijet druhá dcera Radka. Prosím všechny, kdo mě znali, aby mně odpustili. Vím, že pro mě není omluva, ale opravdu nikoho na světě nemám.“

Nenašel sílu na sebevraždu

Asi za hodinu došla nejmladší dcera Radka domů,  dveře od domu byly zamčené, Peca jí otevřel. Radka vstoupila do obýváku, kde uviděla tělo své matky, Peca se natáhl po sekeře , Radka se snažila utéct do ložnice, tam jí Peca dohnal i přes její prošení jí usmrtil deseti ranami do hlavy.

„Já vzal sekerku, ona utekla do ložnice, já za ní. V tu chvíli mi Radka říkala: Tatínku, nezabíjej mě! Dávala si ruce před obličej a já jsem ji praštil sekerkou opakovaně do hlavy.“

Peca nemohl unést tíhu svých činů a chtěl spáchat sebevraždu, ale na tu sílu nenašel, vzal kopretiny z vázy a položil je na těla. Posléze utekl sklepní oknem pryč. V podvečer osudného dne byl Peca zadržen v Hradci Králové.

Špatný spánek

„Nyní se mi trochu klepou ruce. Zabil jsem i druhou dceru, Radunku. Byl jsem se vyzvracet, už to není ono, mám toho dost. Jsem asi blázen, prosím vás, zastřelte mě, protože já se smrti bojím. Vím, že jsem posera, ale náposled vám všem píšu: Miluji Zdenušku. Miluji Petrušku. Miluji Radušku.“

Podle soudních znalců se Peca po činu ve vazbě choval vyrovnaně, normálně komunikoval a dokonce se smál. Za vše mluví citace Peci.

„Myslím, že bych mohl manželku a dcery vidět ve věčném království. Já se totiž začínám obracet k Bohu. Problém ovšem je, jestli se do nebe dostanou manželka s dcerami, když jsou nevěřící. Z toho mívám špatný spánek.“

Zdroj, ze kterého jsme čerpali: vrazi.cz