Pěstouni mají v budoucnu nahradit ústavní péči, měli by obstarávat i krátkodobou péči o děti. V první řadě chce ale ministerstvo podpořit problémové rodiny, aby dítě vůbec nedávaly pryč. Kojenecké ústavy plánuje ministerstvo zrušit do konce roku 2013, návrh má i řadu kritiků.

"Z kojeneckých ústavů se dnes 54 procent dětí vrací do své rodiny. Teprve dalším opatřením v řadě je pěstounská péče. Předpokládáme, že budeme potřebovat cca 300 až 500 profesionálních pěstounských rodin," uvedla Švrčková. Nové pěstouny chce ministerstvo získávat v cílených kampaních. Za péči o děti by měli dostávat pravidelný příjem, předběžně se odhaduje, že by byl o něco vyšší, než je průměrný plat v zemi.

U postižených se bude postupovat obdobně jako u zdravých dětí

Kritici ale namítají, že některé děti, zejména s postižením, se budou do rodin umísťovat dosti těžko. Takové děti navíc často potřebují odbornou péči, a bude pro ně proto muset být vytvořeno zvláštní zařízení. "Nebude se to jmenovat kojenecký ústav, bude se to jmenovat třeba centrum pro děti," domnívá se dětská psycholožka Václava Masáková. Podle ministerstva se ale bude i u postižených postupovat obdobně jako u zdravých dětí, tedy podpoří se raná péče, osobní asistence a další služby tak, aby se nepřerušil kontakt s rodiči.

Ve větší míře by měla začít fungovat i přechodná pěstounská péče. Pěstouni by poskytovali zázemí s vědomím, že se jejich svěřenec v brzké době vrátí do své původní rodiny. "Dalším případem je poskytnutí rodinného prostředí do doby, než bude dítě takzvaně právně volné a bude moci odejít do osvojení," vysvětlila Švrčková. Přechodnými pěstouny by měli být lidé, kteří už děti mají a rádi by poskytli dočasnou péči ohroženému dítěti. V září má jít do vlády novela, která by přechodným pěstounům zajistila finanční podporu.

V ČR je 34 kojeneckých ústavů, loni jimi prošly přes 2000 dětí. Celkové náklady na provoz ústavů činí 788 milionů korun ročně, tedy 37.341 korun měsíčně na jedno dítě. Náklady na jedno dítě v pěstounské péči činí necelých 10 tis. korun měsíčně.

Institucionální péče se negativně podepisuje na vývoji dětí

"Ministerstvo nechce tímto krokem ušetřit jedinou korunu," upozornila Švrčková. Změny podle ní nastanou hlavně proto, že institucionální péče se negativně podepisuje na vývoji dětí. Ušetřené peníze mají jít na podporu rodiny a předcházení sociálním problémům, ale také na náhradní rodinnou péči a specializované služby pro nejvíce ohrožené.

"Základní myšlenka zrušení kojeneckých ústavů je krásná, ale ne ideální. K nám se dostane dítě, které nikdo nechce, ale je tak malé, že nikdo jiný než zdravotnické zařízení se o něj postarat nemůže," odmítla návrh třeba ředitelka Kojeneckých ústavů Ústeckého kraje Milada Šilhová. Kritiku si novinka vysloužila také od místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD). Podle ní byly podobně v minulosti zrušeny jesle, nyní je po nich opět poptávka.