Ministerstvo zemědělství rozšířilo zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření, o sedm procent na 6569 katastrálních území. To je polovina celkového počtu katastrů v Česku, uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. V této tzv. červené zóně uvolňuje ministerstvo podmínky, aby měli vlastníci kapacitu na zpracovávání kůrovcového dříví a snižování následků kalamity.

Podle ministerstva se červená zóna rozšířila ve všech krajích. Nejde tak o jednu konkrétní oblast. „Další rozšíření území červené zóny má za cíl opět více uvolnit ruce majitelům lesů. V případě potřeby můžou ustoupit od předepsaných obranných opatření, která v jejich situaci už nemusí být efektivní. To jim umožní využít kapacity pouze na včasné vyhledávání napadených stromů a jejich účinnou asanaci zejména v době příznivého počasí,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V lesích v červené zóně mají vlastníci možnost nepoužívat obranná opatření jako jsou lapače nebo lapáky. „V případě kalamitních holin nad dva hektary můžou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe. Případně mohou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření porostního pláště,“ dodalo ministerstvo.

Stát loni lesníkům povolil, že můžou v celé zemi prodloužit zalesňování kalamitních holin na pět let, dříve toto opatření platilo jenom v červené zóně. V jiných místech byla lhůta dva roky.

Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů loni dosáhly 44 miliard Kč, odhadl v únoru think tank Czech forest. Kůrovec podle něj loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových. Meziročně se tak zvýšila o 9,7 procenta, uvedl na konci května. Těžba roste každoročně od roku 2013. V naprosté většině (94,8 procenta) loni šlo o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity. Odborníci Czech forest tehdy uvedli, že tento objem znamená dvojnásobek běžné roční celkové těžby.

Loni se zvýšila plocha zalesňování, a to meziročně o 5000 hektarů na 33.671 hektarů. ČSÚ uvedl, že v 51,3 procenta šlo o listnaté dřeviny. Nejvíce se loni využíval smrk (30,7 procenta), dále buk (23,8 procenta), následovaný dubem a borovicí. „Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2,677.329 hektarů,“ dodali statistici. Podle ministerstva loni vysázeli rekordních 128,5 milionu listnáčů a 77 milionu sazenic jehličnatých stromů.