Klaus o restitucích: Mám výhrady, ale nechci komplikovat situaci vlády

- Aktuality autor: Michal Polák

V Česku začne zhruba 23 let po pádu komunismu platit zákon o církevních restitucích. Prezident Václav Klaus má sice k podobě normy výhrady a nepodepíše ji, ale ani ji nevetuje. Oznámení Klause završilo legislativní proces a současně dlouholeté úsilí státu a církví dojít k řešení ohledně majetkového narovnání. To nakonec bude v podobě navracení pozemků či lesů i miliardových finančních náhrad. 

Václav Klaus

Václav Klaus,zdroj: Mediafax

"Nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám. Současně se ale nemohu svým podpisem s přijatým řešením ztotožnit," uvedl Klaus. 

Rozhodnutí Klause popudilo opoziční ČSSD, která chystá ústavní stížnost. Schválenou podobu restitucí ČSSD považuje za nespravedlivou a nákladnou. Klausův krok zklamal i KSČM. Veřejnost není podle průzkumů restitucím nakloněna. 

Premiér Petr Nečas (ODS) je však rád, že restituce budou platit. Klausův postup respektuje. "Narovnání vztahu státu s církvemi považuji za důležitý krok nejen z hlediska napravení historických křivd komunistického režimu, ale i k postupnému odbourání finanční závislosti církví na státu," uvedl. 

Nechci komplikovat situaci vlády

Klaus v odůvodnění svého kroku poukázal na to, že nad schváleným řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti. Nechce prý však komplikovat vládě situaci. Stejně jako opozice i prezident říká, že předloha nastoluje nerovné podmínky v restitucích a církve oproti ostatním restituentům zvýhodňuje. Obává se nových restitučních nároků a prolomení restituční hranice před rok 1948. 

To, že Klaus zákon neposlal zpátky do Sněmovny, uvítal pražský arcibiskup Dominik Duka. Podle Duky tak Klaus nechce majetkovému narovnání mezi státem a církvemi stát v cestě. Římskokatolická církev bude největším příjemcem finančních kompenzací. To, že začne zákon platit, uvítala například i Federace židovských obcí. Podle ní to znamená, že se stát pokusí o zmírnění křivd a vrátí to, co bylo za komunismu ukradeno. 

Zákon vychází z dohody státu a 17 církví. Restituce předpokládají, že pokud prokážou nárok, církve od státu dostat zpět až polovinu nemovitostí za zhruba 75 miliard korun, o které přišly za komunismu; jde hlavně o lesy a pozemky. Finanční náhrady za nevrácený původní církevní majetek budou vyplaceny v hodnotě 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách. K této sumě by se připočítávala inflace. Součástí zákona je též odstřihnutí placení církví přes státní rozpočet. Stát bude církvím postupně během 17 let přestávat hradit platy duchovních, nyní jim dává asi 1,4 miliardy korun ročně. 

Zákon je dotací

Prezident ve svém kritickém stanovisku poukazuje i na to, že peníze mají dostat také církve, kterých se zabrání majetků komunistickým režimem netýká. "To dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím," uvedl. 

Podle Nečase zákon přispěje k vyrovnání s historickými křivdami komunismu, kdy církve o majetek přišly, a k rozvoji 1200 měst a obcí. Na jejich území jsou totiž kvůli neřešení problému blokované nemovitosti, které dosud nešlo využívat. Na nějaké rozuzlení proto netrpělivě čekaly.

Tagy: církevní restituce spravedlnost

Zdroje: ČTK