V Plzni investovala katolická církev především do nemovitostí. "Do budov a oprav, koupili jsme i několik činžovních domů a parcelu, na které bychom chtěli stavět malometrážní sociální byty. Jsme ve ztrátě, pokud se zaplatí odpisy, jsou ve ztrátě všechny diecéze," upřesnil plzeňský biskup František Radovský.

Přestože mezi širokou veřejností panuje představa, že vrácený majetek církve definitivně finančně zajistí, katolíci se na to nespoléhají a raději investují.

"Moc velký majetek nezískáme, je to nějakých 500 až 700 hektarů polí a lesů, musíme proto především zhodnotit finanční náhradu, aby byly zdroje budoucího zabezpečení církve," popsal Radovský. Zisk z restitucí odhaduje do pěti milionů.

Na konci roku dostanou církve další splátku z finančních náhrad. Největší část z dvoumilionové částky připadne právě katolíkům.

Katolická církev chce peníze investovat mimo jiné do veřejně prospěšných programů v sociální, zdravotní a vzdělávací sféře. Potřebuje se ale nejprve dohodnout se státem, aby jí s tím pomohl. Katolíci by rádi zřizovali hospice i nemocnice, na jejich provoz by ale musel stát přispět.

V sociální oblasti by zase církev mohla investovat do sociálního bydlení. Spolupracovat se státem potřebuje i na obnově kulturního dědictví. Církve sice mohou jako kdokoli jiný žádat o dotace, krajské úřady jim je krátí s odvoláním na restituce. Problém je, že v restitucích získané nemovitosti jsou často ve špatném až dezolátním stavu, a církev by jejich opravy nedokázala bez pomoci státu utáhnout.