Co se týče bezpečnosti, válka na Ukrajině podle eurokomisařky s jistotou potrvá. Rusko má podle ní snahu Evropu rozdělit. Za zásadní považuje pokračovat v podpoře napadené země i udržovat úzkou spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO). Vyzvala k pokračování podpory Ukrajiny ve vojenské a humanitární oblasti i v podpoře uprchlíků

Evropě by podle Jourové slušelo více inovací a méně regulací. Výzvou je omezit závislost na energetických zdrojích mimo jiné z Ruska, ale i na dalších ne úplně spolehlivých partnerech, míní. Hovořila o omezení dodávek spotřebního zboží z Číny a Indie a o menším spoléhání se na podporu bezpečnosti ze strany Spojených států. "Potřebujeme se postavit na pevné vlastní nohy," uvedla.

EU musí podle Jourové zásadně zefektivnit podporu aplikovaného a technologického výzkumu. Patří do toho masivní financování z veřejných i soukromých zdrojů, ale i nutnosti zvýšení přílivu výzkumníků do EU.

Rozšíření EU je velkým zájmem středoevropských a východoevropských zemí, míní Jourová. "Není to proces bez rizik. Je zřejmé, že nabídkou k přijetí Ukrajiny, Moldavska, Gruzie se dostáváme do zóny, kterou (ruský prezident Vladimir Putin) nazývá zónou svého vlivu. To je také něco, co nás nesmí zastavit, protože tyto tři země vykazují vysokou míru zájmu o vstup do unie a dělají pro to maximum," uvedla.

Jak tyto tři země, tak státy západního Balkánu si podle ní zaslouží, aby EU brala jejich snahy vážně. Zároveň ale tyto země musí brát vážně zásady unie, kterými jsou demokracie a právní stát. Očekává, že se více prohloubí koncept postupné integrace, který by začal společným trhem, spoluprací v dopravní infrastruktuře, technologiích či otevřením vzdělávání v EU studentům v daných zemích.

Přijetí většího počtu zemí do unie bude mít dopad na finanční situaci v EU. "Ale musíme se také bavit o systému vládnutí," uvedla Jourová. Už dnes se vede debata o udržování principu veta. Podle eurokomisařky jde o důležitou pojistku zejména pro střední a menší země, mělo by být ale jasně vyargumentováno zřetelným národním zájmem. "Veto se nesmí stát nástrojem k vydírání zbytku Evropy," řekla Jourová. Debata se podle ní vede také o otevírání základních smluv EU, což nepovažuje v době nestability a nejistoty za rozumné.