Pikantní úryvky z knihy přinesl týdeník Der Spiegel a vzbudil tak celonárodní zájem o publikaci i hněv bývalého kancléře. Kohl v knize nešetří tvrdou kritikou na adresu své žákyně a nástupkyně Angely Merkelové. O dnešní kancléřce tvrdí, že neuměla ani jíst příborem, a že ji musel napomínat při veřejných vystoupeních, aby se trochu uklidnila, a obecně "neměla o ničem ani ponětí".  Někdejšího spolkového prezidenta Christiana Wulffa zas označil za "nulu" a "zrádce".

Naváží se do řady svých spolupracovníků, bývalého prezidenta Richarda von Weizsäckera či dlouholetého ministra práce Norberta Blüma. Zdá se, že starý kancléř si v soukromí patřičně ulevil a nenechal na nikom nit suchou. Jedním z postižených byl i někdejší předseda Bundestagu Wolfgang Thierse, který se nelichotivými slovy na svou adresu ("odborářský mozek z obecné školy") cítí být uražen a už otevřeně Kohla zkritizoval.

Poslední vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov, kterého Kohl veřejně označoval jako svého přítele, je podle něj ve skutečnosti zkrachovalec.

Nahrávky jsou staršího data, Heribert Schwann je pořídil zřejmě před více než deseti lety.  Schwann se tehdy totiž podílel na Kohlových memoárech, ale spolupráce obou mužů nakonec skončila roztržkou. Schwann si ponechal některé nahrávky, jež v průběhu příprav pamětí pořídil a proti Kohlově vůli je nyní ve spolupráci s Tilmanem Jensem sepsal do předmětné knihy, která tím pádem tak trochu působí jako pomsta.

Helmut Kohl, ročník 1930, byl v letech 1969-1976 premiérem Severního Porýní-Vestfálska a v letech 1982-1998, tedy po čtyři volební období, spolkovým kancléřem. Stál u sjednocení Německa v roce 1990, je jedním z otců projektu eura jako společné evropské měny a ve funkci kancléře setrval historicky nejdéle. Politickou kariéru ukončil po volební prohře v roce 1998. Kohl je vážně jako výrazná historická osobnost, jeho poklidný odchod do politické penze však výrazně zkompilovala velká finanční aféra CDU, kvůli níž se v roce 2000 musel zdát postu čestného předsedy strany.