Bratislava o tom bude uvažovat v případě, že Česko svůj požadavek prosadí. Záležet ale bude na formulaci české výjimky, uvedl Fico v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi.

"My jsme neviděli žádný problém v době ratifikace s Benešovými dekrety," řekl slovenský premiér. Když ale český prezident Václav Klaus toto téma nadnesl, je podle Fica třeba věnovat mu pozornost a sledovat, jak bude znít výjimka z listiny základních práv EU, pokud si ji Češi vyjednají. Lisabonskou smlouvu, jejíž je listina součástí, ratifikovalo Slovensko již loni v květnu. 

"Pokud ta formulace bude znamenat, že by Česká republika získala výjimku, že v žádném případě se lisabonská smlouva nemůže vztahovat na Benešovy dekrety, tak potom i Slovenská republika se k tomuto tématu bude muset postavit podstatně aktivněji," prohlásil Fico.

Zdůraznil, že dekrety, které umožnily odsun části občanů bývalého Československa po druhé světové válce, jsou základní součástí slovenského práva, jsou "nezrušitelné a nezměnitelné". 

Bratislava je podle něho nyní z právního hlediska celkem klidná. "Zatím se ale držíme stanoviska, že není možná retroaktivita lisabonské smlouvy, ani charty práv občanů zpět na Benešovy dekrety," uvedl slovenský premiér. Situace by se ale mohla změnit, pokud si Česko vyjedná výjimku. V takovém případě by podle Fica hrozilo, že si někteří z odsunutých začnou vykládat situaci tak, že charta umožňuje dekrety prolomit a že na Slovensku, které výjimku nemá, by to bylo možné. 

Výjimkou z listiny základních práv EU podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy český prezident Václav Klaus. Podle něj by listina mohla dekrety prolomit a otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Většina českých politiků ale tento Klausův názor nesdílí. 

Česko je poslední zemí unie, která zatím smlouvu neratifikovala. Klaus ale smlouvu nemůže podepsat, dokud Ústavní soud nerozhodne o jejím souladu s ústavou. Soud bude jednat o smlouvě 27. října.